Zahraniční tisk - 10. 3. 2010

zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Jedním z témat, které najdete ve většině zahraničních novin, je mezinárodní Den Tibetu. Na mnoha místech světa vyvěsí tibetskou vlajku na podporu tohoto území okupovaného Čínou. Peking proti Dni Tibetu - jako každý rok - protestuje.

International Herald Tribune tvrdí, že by měl svět Tibetu pomoci víc, než jenom vyvěšením vlajky. To je sice hezké gesto, ale v zásadě nic neřeší. Přední světoví politici by podle komentátora měli dát konečně jasně najevo, že jsou lidská práva důležitější než obchod s asijskou velmocí. 

Čína má strach, a proto nezvykle posílila bezpečnostní opatření v Tibetu, to tvrdí Indian Express. Vojáci preventivně zatkli stovky lidí a v ulicích Lhasy a na hranicích s Nepálem budou hlídat po celý týden. Chtějí tak zabránit tomu, aby lidé vyšli do ulic a připomněli si násilně potlačené povstání z 10. března 1959. Po čínské invazi tehdy zůstalo v Tibetu 87 000 mrtvých. 

Peking propásl historickou šanci na uklidnění situace v Tibetu, to si myslí Wall Street Journal. Podle něho udělala Čína obrovskou chybu, když odmítla nabídku dalajlamy na mírová jednání. Ten chtěl přitom všechno řešit v rámci čínské ústavy. Teď podle komentátora Peking zbytečně všechno řeší silou. 

S tím nesouhlasí čínský China Daily. Podle něho se dalajlama jen snaží vyvolat chaos, a proto není vhodným partnerem pro vyjednávání. List kritizuje i vyvěšování vlajek ve světě. Tibet prý patří Číně a svět by podle něho neměl zasahovat do vnitřních záležitostí jiné země. 

Britské Timesy píší o britských vojácích obviněných z vraždění a zneužívání iráckých civilistů. Vojáci stojí před soudem. V jižním Iráku měli podle obžaloby v roce 2004 umučit a popravit až 20 lidí. Pak prý tvrdili, že jejich oběti zemřely v boji. S tím se ale nechtěli smířit příbuzní umučených, a tak zažalovali vojáky i britské ministerstvo obrany, které se teď před soudem zodpovídá. 

Podle britského Independentu se musí Británie k této kauze postavit čelem a případné viníky tvrdě potrestat. Jenom tak si může zachovat pověst demokratické a svobodné země. Válka je sice extrémní situace, to ale není pro selhání vojáků omluva. 

Indický Times of India informuje o tom, že se Indie a Čína oficiálně připojily k dohodě o klimatu uzavřené v Kodani. Ta sice není právně závazná, souhlas Pekingu a Dillí je ale velmi důležitý. Patří totiž mezi státy, které vypouštějí nejvíc skleníkových plynů na světě. Na seznamu tak už chybí jen jedna země, která ovzduší výrazně znečišťuje, a to je Rusko. 

Bez souhlasu Indie a Číny by dohoda z Kodaně neměla smysl, potvrzuje také německý Die Welt. Jejich souhlas o něco zvýšil naději, že se podaří splnit kritéria stanovená v Kodani. To znamená, že by se teplota na planetě neměla v porovnání se současností zvýšit o víc než 1,3 stupně Celsia. 

Naděje vkládané do jednání o jaderném odzbrojení mezi Moskvou a Washingtonem se vyplnily. Rusko oznámilo, že by dokument nahrazující smlouvu START mohl být podepsán do tří týdnů. Informuje o tom ruský Kommersant. Zprávu o úspěšných jednání potvrdil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. 

Spojené státy ale podle New York Times už tak optimistické nejsou. Bílý dům oznámil, že nechce jednání uspěchat jenom kvůli tomu, aby dohoda vznila před summitem o nešíření jaderných zbraní. Ten je plánovaný na polovinu dubna. 

Jihoafrický Mail and Guardian informuje o tom, že soud v Johannesburgu má dnes vyslechnout uprchlého českého podnikatele Radovana Krejčíře. Má vypovídat v případu únosu a smrti svého otce Lamberta. 

Podle deníku je ale ve hvězdách, jestli soud Krejčíře opravdu vyslechne. Loni byl totiž předvolán už dvakrát. Jednou se Křejčíř omluvil kvůli nemoci, podruhé sice přišel, ale soud ho nemohl vyslechnout kvůli chybám v postupu jihoafrických úřadů. List spekuluje o tom, že se něco podobného může stát i dnes. 

Tři tisíce let starý pozlacený sarkofág se vrací ze Spojených států do Egypta. Dnes si ho ve Washingonu vyzvedne šéf egyptských památkářů Záhí Havás, o tom píše Washington Post. Sarkofág se vrátí do země původu po více než sto letech. Dlouhou dobu byl v soukromých sbírkách, zabavili ho až američtí celníci v roce 2008. Do Spojených států se sarkofág snažil provézt španělský obchodník, nedokázal ale doložit, že je opravdu jeho vlastníkem. 

Washington Post ještě dodává, že to zdaleka není jediná památka, kterou chce Egypt zpátky. Velmi známý je například spor Káhiry s Německem kvůli bustě královny Nefertiti, která je v berlínském muzeu. Egypt ale žádá o navrácení památek i z Francie nebo z Británie. 

Kanadští poslanci dnes podpoří lov tuleňů tím, že budou jíst v parlamentu jídla z jejich masa. Za to je kritizuje britský Guardian. Poslanci tímto nezvyklým způsobem reagují na spor s Evropskou unií. Od ledna totiž platí v celé sedmadvacítce zákaz obchodování s jakýmikoli výrobky z tuleňů. Podle komentátora by měla Kanada lov tuleňů zakázat, ne ho podobnými akcemi podporovat. 

Kanadský Globe and Mail naopak poslance chválí, podle něho podporují tradice země. Domorodí lovci v určitých oblastech jsou na lovu tuleňů závislí a nikdo by jim neběl brát jediný způsob obživy. Servírování jídel z tuleního masa ale není první podobné gesto politiků. Loni snědla kousek syrového masa i guvernérka Aljašky Sarah Palinová. Kanada už také požádala o zrušení zákazu i ve Světové obchodní organizaci.