Zahraniční tisk - 11. 3. 2010

Zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Britské deníky píší o tom, že před soud v Londýně se dnes dostávají čtyři britští politici, kteří se budou zodpovídat ze zneužívání finančních náhrad členů britského parlamentu. Prokurátor viní tři poslance a jednoho člena Sněmovny lordů z podvodného účetnictví. Hrozí jim až sedm let vězení.

Skandál otřásl politickou scénou v Británii, tvrdí deník Daily Telegraph, který o kauze informoval jako první. Lidé podle něho přestávají politikům věřit. Vadí jim hlavně to, že si v době ekonomické krize nechávali proplácet úplně zbytečné věci - například stavbu tenisových kurtů nebo jezerní budku pro kachny. 

Podle Britů by politici měli přijmout odpovědnost za to, co udělali. Dokázat přiznat svou chybu totiž podle britského deníku Daily Telegraphu patří k základům slušného politického chování. 

Britské Timesy píší o tom, že čtyři obžalovaní politici jsou jenom vrcholkem ledovce. Většina poslanců svou chybu přiznala a už peníze vrátili. Je mezi nimi například i premiér Gordon Brown, který poslal zpátky na státní účet v přepočtu víc než 360 000 korun. Neprávem si náhrady naúčtoval za úklid domu a kanceláře. 

S čistým štítem ze skandálu nevyšel ani šéf opozice David Cameron. Ten vrátil zhruba 30 000 korun za nesprávně vyúčtovanou hypotéku. Rekordmankou je ale podle Timesů náměstkyně ministra pro obce a místní zastupitelstva Barbara Folletová, která vrátila v přepočtu 1 300 000 korun. 

Deník Independent upozorňuje na to, že soudní proces může ovlivnit blížící se parlamentní volby. Znovu totiž rozvíří emoce, které se za poslední měsíce už mírně zklidnily. Voliči si na všechno vzpomenou a je pravděpodobné, že je to při výběru politických stran ovlivní. 

Tomu nezabrání ani fakt, že čtyři obviněné politiky vyloučili jejich kolegové ze stran. Z kandidátek také zmizela jména nejméně 140 poslanců, kteří museli peníze vracet. 

Ruské noviny píší o tom, že přesně před čtvrt stoletím byl zvolen do čela Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov. Generálním tajemníkem se stal 11. března 1985. 

Gorbačov před 25 lety změnil dějiny, to je titulek deníku Kommersant. Podle něho působil tehdy 54letý politik jako zjevení. Zahájil reformy, které postupně umožnily změnu politické mapy světa. Už během prvních měsíců po jeho nástupu odešly z vysokých funkcí desítky politiků. Disidenti se začali dostávat na svobodu. Za změny, které prosadil, získal v roce 1990 už jako první sovětský prezident Nobelovu cenu míru. 

To, za co je dnes Gorbačov vynášen do nebe, způsobilo kdysi jeho pád, tvrdí Moscow Times. Právě rozpad komunistického bloku byl začátkem Gorbačova konce. Jeho obliba v Rusku totiž po perestrojce klesla pod bod mrazu, stal se jedním z nějméně oblíbených politiků. Pozice generálního tajemníka pak už nebyla udržitelná. 

Podle deníku Izvestija ale Rusové berou v posledních letech Gorbačova i jeho perestrojku na milost. Ještě před deseti lety přitom drtivá většina lidí pokus o modernizaci sovětského systému kritizovala. Podle posledních průzkumů ale perestrojka vadí už méně než polovině lidí. Význam změn oceňují hlavně lidé s vyšším vzděláním. 

Německý Die Welt píše o tom, že jeden z významných kardinálů a vídeňský arcibiskup Schönborn navrhuje přezkoumat oprávněnost celibátu kněží. Podle něho je potřeba, aby se katolická církev snažila odhalit všechny příčiny sexuálních skandálů, které v poslední době Německem otřásly. Komentátor deníku tento návrh chválí. Právě upírání základních potřeb podle něho může vést k nezvládnutí chování některých kněží. 

Frankfurter Allgemeine Zeitung je ale k návrhu skeptický. Prosadit něco podobného podle něho není v římskokatolické církvi možné. Tradice této instituce jsou moc silné na to, aby je šlo změnit. I když by i podle tohoto deníku tak radikální reforma katolické církvi prospěla. 

Slovenské Hospodárske noviny se vrací k "vlasteneckému zákonu", proti kterému včera před prezidentským palácem demonstrovali studenti. Podle komentátora by si měli politici zachovat zdravý rozum a uznat, že žádný zákon nikoho vlastenectví nenaučí. 

Hospodárske noviny navrhují, aby na to šli poslanci jinak. Každý člověk by byl přece hrdý na stát, ve kterém by bylo dostupné a kvalitní zdravotnictví, skvělé školství, funkční soudy, spolehlivé dálnice a podobně. Když se toto podaří politikům prosadit, můžou se spolehnout, že se Slováci začnou ke svému národu hrdě hlásit. Vlastenecký zákon to ale nezaručí. 

Italský parlament umožnil vládě až na rok a půl pozastavit procesy proti premiérovi Silviu Berlusconimu, to píše deník La Stampa. Poslanci i senátoři odsouhlasili zákon, který dává členům vlády možnost až třikrát po sobě odložit na půl roku proces, který je proti nim veden. Podle vlády to má zabránit zbytečnému zdržování od práce. Opozice ale tvrdí, že se tak ministři jenom vyhýbají odpovědnosti. 

Před ústavou si mají být všichni rovni, v Itálii si jsou ale někteří rovnější, to píše deník Corriere della Sera. Cituje opozici, podle které má zákon hlavně ochránit Berlusconiho před dvěma procesy, ve kterých musí vysvětlovat obvinění z korupce. Někteří poslanci a senátoři proti návrhu protestovali transparentni s citáty z italské ústavy a po přijetí zákona křičeli "Hanba!" Jenže jim to podle deníku nebylo nic platné, vládní koalice si prosadila svou. 

V Paříži začala výstava modelů návrháře Yvesa Saint Laurenta, o tom informuje francouzský Le Monde. Návštěvníci uvidí průřez jeho čtyřicetiletým dílem. Výstavu zorganizoval dlouholetý životní a pracovní partner Laurenta - Pierre Berge. Podařilo se mu to ale až dva roky po návrhářově smrti. Výstava je součástí pařížského týdne módy a má pomoci přitáhnout pozornost také k aktuální kolekci salonu Yves Saint Laurent.