Zahraniční tisk - 10. února 2012

zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Důležitým tématem světových deníků je dohoda mezi řeckými politiky a věřiteli. Ti se domluvili na podmínkách další půjčky. Jak podotýká komentátor německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, měla by zabránit řeckému bankrotu, který by byl během příštího měsíce nevyhnutelný.

V Řecku, kde nezaměstnanost dosahuje 21 procent a stále roste, narazila dohoda na silný odpor občanů. Mnozí se totiž obávají, že nová série opatření, která zahrnuje například i 20procentní snížení minimální mzdy, dostanou zemi do ještě horšího stavu. 

Americký deník International Herald Tribune cituje jednu z demonstrantek před řeckým parlamentem, které se reportérka ptala na názor právě ohledně snižování minimální mzdy: "Dvacetiprocentí snížení čeho? Můj zaměstnavatel mi už rok nezaplatil." Takovýchto případů je dnes v Řecku skutečně mnoho, dodává komentátorka. 

Jak ale píše německý Handelsblatt, ani zástupci Evropské unie nejsou se stávající dohodou spokojení. Podle nich v řeckém plánu stále chybí řešení úspory dalších 325 milionů eur. 

Evropská pomoc Řecku navíc nebude uvolněna do té doby, než řecký parlament dohodu schválí. K tomu by mohlo dojít v neděli. Do středy příštího týdne pak budou mít Řekové na dopracování návrhu. 

Významným tématem je také stupňující se agrese syrského režimu proti tamním obyvatelům zejména ve městě Homs. Podle francouzského Le Monde přišlo při více než šestidenní ofenzívě o život přes 400 lidí. Americký prezident Barack Obama události označil za "krvavou lázeň." 

Deník cituje slova šéfa syrské Organizace pro lidská práva Ramího Abdela Rahmána: "Rakety dopadají na čtvrť Baba Amr vlastně bez přestávky." Kromě Homsu armáda útočí i na několik dalších měst po celé zemi, které jsou střediskem odporu proti vládě prezidenta Bašára Assada. 

Obyvatelé Sýrie jsou podle všeho připraveni bojovat až do konce. Britský Guardian cituje slova jednoho z lékařů, který už několik dní bez odpočinku léčí zraněné: 

"Hlasování v OSN pro nás možná v budoucnu nebude tak špatné. Všichni naši doktoři byli školeni v Rusku a standard jejich znalostí je velice nízký. Všechny naše továrny používají stroje z Číny, a na jejich kvalitě je to také znát. Pokud vyhrajeme, věci se změní. S pomocí Boží." 

Španělský deník El Mundo přinesl reportáž o fotografii, která v posledních dnech koluje po internetu. Je z roku 1936 a je na ní zobrazen dav, který nacistickým pozdravem oslavuje spuštění jedné z německých válečných lodí v docích v Hamburku. Zdraví všichni, až na jednoho muže. Ten stojí v davu se založenýma rukama se sveřepým výrazem ve tváři. 

Jak vyšlo najevo, ten muž se jmenoval August Landmesser. Jedna z jeho dcer ho na fotografii identifikovala v roce 1991. Fotografie se ovšem stala hitem až poté, co ji zveřejnili redaktoři blogu Senrimochi, původně určeného ke koordinaci pomoci obětem nedávné katastrofy v Japonsku způsobené tsunami. 

Ačkoliv byl Landmesser členem nacistické strany, v roce 1935 z ní byl vyloučen. Vzal si totž židovku Irmu Ecklerovou. Po narození dvou dcer byl ve vězení za "zneuctění rasy". Americký Washington Post dodává, že krátce po svém nasazení ve druhé světové válce zmizel a byl prohlášen za nezvěstného. 

Britský Guardian informuje o velice zajímavé přestřelce mezi deníkem Penguin News vydávaném na Falklandských ostrovech a argentinskými periodikami. Penguin News ve středu uveřejnily na svých stránkách fotografii argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchnerové. 

Problém byl v tom, že v názvu souboru byla de Kirchnerová označena jako bitch. Jak následně vysvětlil svým čtenářům argentinský deník La Nacion, anglické slovobitch je "v anglosaském světě silně urážlivý termín." Během následujcících několika hodin se pod článkem objevilo zhruba dva tisíce komentářů, nekterých podobně vulgárních. 

Podle komentátora Guardianu redaktoři Penguin News tak reagovali na středeční oznámení de Kirchnerové, která chce nárok Argentiny na území Falklandských ostrovů přednést před Organizaci spojených národů. 

V roce 1982 vedly kvůli ostrovům Argentina a Velká Británie 74denní denní válku, kterou Argentina prohrála. Jak je na této aféře vidět, problém Falkland stále vyvolává velké emoce.