18. února  2013 v 09:40  rubrika: Zahraniční tisk

Zahraniční tisk - 18. února 2013

zahraniční tisk - Foto: Alena Palečková

zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Švýcarské deníky kritizují zlatý padák pro šéfa firmy Novartis. Daniel Vasella dostal za odchod ze správní rady firmy vyrábějící léky až 72 milionů švýcarských franků, což je asi 1,5 miliardy korun.

Neue Zürcher Zeitung konstatuje, že zlatý padák vyvolal rozhořčení mezi akcionáři firmy, i mezi politiky. Kritiku nemírní ani oznámení, že chce Vasella všechny peníze věnovat na charitu. 

Podle deníku kauza zvýší podporu návrhu, aby měli akcionáři právo vetovat nadměrné odměny manažerů. Švýcaři budou o takovém návrhu hlasovat na začátku března v referendu. 

Benedikt XVI. se loučil s věřícími, to je titulek deníku Die Welt. Otiskl fotografii jednoho z posledních papežových vystoupení na veřejnosti. Na Svatopetrském náměstí vedl svou předposlední modlitbu Anděl Páně. Při ní vyzval věřící, aby se modlili za něj i za jeho nástupce. 

Die Welt ještě dodává, že do konce února dohlíží na pořádek ve Vatikánu více policistů. Bezpečnostní opatření související s odchodem papeže a volbou jeho nástupce by měly vyjít v přepočtu až na 115 milionů korun. 

Do Vatikánu totiž míří desítky tisíc lidí, kteří se chtějí s Benediktem XVI. rozloučit. Největší nápor policisté očekávají ve středu 27. února při jeho poslední generální audienci. 

International Herald Tribune informuje o zadržení čtyř cizinců v Libyi kvůli tomu, že chtěli šířit křesťanství. Obracení na víru je totiž v převážně muslimské zemi zakázáno. 

Úřady ve východolibyjském městě Benghází teď čtveřici vyslýchají. Zajímá je mimo jiné tištění a šíření desítek tisíc knih o křesťanství. 

Zadržení jsou ze čtyř zemí - Spojených států, Egypta, Jihoafrické republiky a Jižní Koreje. Po výslechu budou předáni libyjské zpravodajské službě. Autor článku dodává, že to není první případ v zemi. 

Podobné problémy měl mimo jiné Mezinárodní výbor Červeného kříže, který měl v Benghází rozdávat bible utečencům. Zástupci organizace to ale odmítli. 

Izraelský deník Haaretz informuje o tom, že bývalý izraelský ministr zahraničí je kvůli korupci před soudem. Avigdor Lieberman je obviněný z podvodu a překročení pravomoci. 

Zasáhl totiž údajně do procesu jmenování bývalého velvyslance v Bělorusku, měla to být „odměna" za důvěrné informace týkající se kriminálního vyšetřování, kterému Lieberman čelil. 

Politikovi teď hrozí vězení. Pokud v něm bude muset strávit více než tři měsíce, je to konec jeho kariéry - přijde o poslanecký mandát a bude muset opustit státní správu na sedm let. 

Jerusalem Post řeší jiný politický skandál - o něco úsměvnější. Premiér Benjamin Netanjahu musí vysvětlovat svou slabost pro zmrzlinu. Jeho úřad totiž loni utratil za tuto pochoutku v přepočtu přes padesát tisíc korun. 

Autor článku částku přepočítal na oblíbenou značku premiérovy zmrzliny (mimochodem nejradši má vanilkovou a pistáciovou) a vyšlo mu, že jí na úřadu zkonzumovali skoro 15 kilo. Zmrzlina dokonce dostala v rámci rozpočtu samostatnou položku. Premiér to nekomentoval, výdaje na zmrzlinu ale zrušil. 

Deník New York Times konstatuje, že lidé v New Yorku budou muset zapomenout na polystyrénové kelímky a talíře. Zakázal je starosta města Michael Bloomberg. Je to další z rozhodnutí, které udělal ve jménu zdraví a ekologie. 

Newyorčané každý rok vyhodí 20 000 tun polystyrénového nádobí. Na recyklaci jde jen zlomek tohoto množství. Podle Bloomberga je navíc drahá. Fast foody se tak bez těchto kelímků budou muset obejít. 

New York Times ještě připomíná, že to je další z řady opatření, která Bloomberg za dvanáct let v úřadu prosadil. Zakázal například kouření na veřejných místech, donutil řetězce rychlých občerstvení, aby na jídlech uváděli kalorickou hodnotu, zakázal prodej příliš velkých sladkých nápojů a taky moc slaných jídel. 

Financial Times zaujalo, že už dvacet zemí světa zavedlo plastové bankovky. Jedním z důvodů je fakt, že se peníze z polymeru hůře padělají. Jejich výroba je sice dražší, na druhou stranu ale takové peníze mnohem víc vydrží. Můžete je polít kávou nebo třeba omylem vyprat. 

Nejdéle fungují plastové bankovky v Austrálii, země je zavedla už v roce 1988 a od roku 1996 vyrábí z polymeru všechny nominální hodnoty. Stejným nápadem se inspiroval i Nový Zéland, Vietnam, Mexiko, Nikaragua, Nigérie, Papua-Nová Guinea a Haiti. V Evropě je podle deníku jediným pionýrem v této oblasti Rumunsko. 

Autor:  Petra Vintrová, Magdaléna Trusinová
Pořad: Výběr ze zahraničních deníků a serverů   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace