26. února  2013 v 09:40  rubrika: Zahraniční tisk

Zahraniční tisk - 26. února 2013

zahraniční tisk - Foto: Alena Palečková

zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Jednou z hlavních zpráv evropských novin je patový výsledek italských voleb. Ve sněmovně sice bude mít většinu středolevá koalice Piera Luigiho Bersaniho, v Senátu ale ne.

Podle deníku Die Welt je to špatná zpráva pro Evropu, která od voleb čekala vyřešení ekonomické krize v Itálii. Bez podpory v obou komorách parlamentu ale nová vláda nedokáže prosadit tolik potřebné reformy. Sám Bersani prohlásil, že je to „velmi prekérní situace." 

Financial Times konstatuje, že na nejistý výsledek už zareagovaly mezinárodní finanční trhy. Akcie na newyorské burze zaznamenaly největší jednodenní pokles od listopadu. Kvůli volebnímu výsledku oslabilo i euro, a to jak vůči dolaru, tak japonskému jenu. 

Rakouský Der Standard konstatuje, že i když se zdá být výsledek voleb patový, voliči poslali politikům jasný vzkaz: „Dohodněte se, je to vaše práce!" Itálie muší řešit velmi vysoké dluhy a stagnující hospodářství, další měsíce politického dohadování situaci jen zhorší. 

I Der Standard ale připouští, že jediným řešením možná budou další předčasné volby. Jenže není jisté, jestli by něco změnily, voliči totiž můžou rozdat karty znovu nerozhodně. 

Německý Spiegel se pozastavuje nad tím, jaký problém vyvolala otázka, co s výrobky obsahujícími místo hovězího masa koňské. Obchodníci je stahují z pultů po celé Evropě. Jejich další osud je nejistý. 

To je podle deníku škoda. Nezkažené potraviny by se neměly vyhazovat jenom proto, že výrobci klamali spotřebitele a šetřili na hovězím masu. 

Spiegel proto navrhuje, aby obchodníci předali jídlo humanitárním organizacím a ty je rozdali těm, kteří ho potřebují. Hlady na světě trpí stamiliony lidí. Ničit nezkažené výrobky kvůli špatnému popisku na obalu je podle Spieglu „zhýralost" lidí, kteří žijí v přepychu a nedokážou si představit, co je to mít hlad. 

V listu New York Times se dočtete, že Írán kritizuje udělení hlavní filmové ceny na Oscarech politickému thrilleru Argo. Teherán tvrdí, že byl natočený na politickou objednávku. Snímek je o záchraně amerických rukojmí z Íránu, CIA se je snažila dostat přes hranice v převlečení za filmový štáb. Je natočený podle skutečné události z konce 70. let. 

Teherán považuje za spiknutí, že snímek získal hlavní cenu na Oscarech, Zlatých glóbech i britskou filmovou cenu BAFTA. Politickou dimenzi filmu podle Íránu ještě zvýraznila první dáma Spojených států Michelle Obamová, která vítěze v kategorii nejlepší film ohlásila v přímém vstupu z Bílého domu. Tolik New York Times . 

Los Angeles Times k tématu dodává, že Írán chystá na oplátku svůj vlastní film, který bude vyprávět stejné události, ale z pohledu Teheránu. Film Argo se současně v zemi dostal na „černou listinu“, nesmí se promítat v kinech ani prodávat na DVD. Deník ale dodává, že je snímek v Íránu dostupný na pirátských kopiích. 

Ruský Kommersant píše o rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina omezit kouření. Zapálit si cigaretu nebude od června možné například na pracovištích, letištích nebo v okruhu patnácti metrů od zastávek veřejné dopravy. 

To ale není všechno. O rok později, tedy v červnu 2014, vyžene zákon o ochraně zdraví kuřáky i z restaurací, hotelů, pláží, hřišť, lodí a vlaků. Kommersant přitom upozorňuje na to, že Rusové patří k nejnáruživějším kuřákům planety. Cigaretám tu holduje 40 procent lidí a každý rok podlehne nemocem spojeným s tabákem 400 tisíc pacientů. Kreml doufá, že nový zákon tato čísla razantně sníží. 

New York Daily se pozastavuje nad podivnou závislostí jedné ženy z Kentucky - až stokrát týdně si bodá včelí žihadla. 53letá Margaret si kvůli tomu pěstuje na zahradě několik včelstev ve vlastních úlech. Žihadla si nejraději přikládá na boky, lokty, prsty a kotník, ráda má ale i včelí bodnutí do čela nebo do špičky nosu. 

Včely měly původně léčit její artriditu, žihadla si začala aplikovat proti bolestem, které toto onemocnění způsobuje. V netradičním léku ale našla takové zalíbení, že si prý někdy najednou aplikuje patnáct až dvacet žihadel. 

Lékaři z toho nadšení nejsou, varují, že tak velké množství jedu může jednou vyvolat alergickou reakci, kterou její tělo nezvládne. Margret se ale své záliby vzdát nechce - mimo jiné tvrdí, že má po aplikaci včelího jedu úžasné intimní prožitky s manželem. 

Autor:  Petra Vintrová, Renata Kropáčková  (rkr)
Pořad: Výběr ze zahraničních deníků a serverů   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace