4. února  2013 v 09:40  rubrika: Zahraniční tisk

Zahraniční tisk - 4. února 2013

zahraniční tisk - Foto: Alena Palečková

zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Miloš Forman vstoupil mezi Hollywoodské legendy, Dostal cenu Asociace amerických režisérů za celoživotní dílo. Los Angeles Times konstatují, že se tak Forman zařadil po bok Alfreda Hitchcocka nebo Stanleyho Kubricka.

Porota ocenila hlavně filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus. Formana označila za jednoho z největších filmařů naší doby. Sám režisér se ale nemohl slavnosti kvůli nemoci osobně zúčastnit. 

V USA Today se dočtete, že nejslavnějšího amerického ostřelovače zabil jiný střelec. Chris Kyle se proslavil v elitní jednotce amerického námořnictva SEAL v Iráku a také vydáním autobiografie s názvem „Americký sniper“. 

Dostal ho ale jiný „sniper" a veterán z Iráku, když zrovna trénoval na střelnici. Podle deníku je ironické, že život Kyla skončil tímto způsobem. 

V Iráku byl nasazený celkem čtyřikrát, za tu dobu „odstranil" 160 nepřátel. Iráčtí povstalci z něho měli takový strach, že na něj vypsali odměnu 20 tisíc dolarů, tedy skoro 400 tisíc korun. Kamarádi mu říkali Legenda, Iráčané zase Aš-šajtán Ramádí, což znamená Satan z Ramádí. 

New York Times otiskly fotografii 86letého kubánského vůdce Fidela Castra, který se po delší době ukázal na veřejnosti. V zemi jsou parlamentní volby a tak přišel hlasovat do jedné z volebních místností v Havaně. 

Podle deníku je to hlavní událost voleb, výsledky jsou předem jasné - opozice se voleb neúčastní, a tak s největší pravděpodobností znovu vyhraje vládní strana. Deník ještě dodává, že Fidel Castro předal kvůli vážným zdravotním potížím moc svému bratrovi před sedmi lety. 

Washington Post konstatuje, že si chce ruská vláda posvítit na dobrovolníky. Solidarita mezi lidmi se zdá úřadům podezřelá a podle nich potřeba zjistit, co za dary a peněžní pomocí pro nejrůznější nemocnice a dětské domovy vězí. 

Ruská vláda už dokonce chystá zákon, který dobrovolnictví sváže s přísným dohledem úřadů. Vysvětluje to tím, že lidé, kteří se organizují do malých dobrovolnických skupinek, můžou být ohrožením pro vlast. 

Polský Dziennik tvrdí, že země bude mít nejspíš světový unikát - transsexuální poslankyni na postu místopředsedkyně Sejmu. Annu Grodzkou navrhlo na tuto pozici Palikotovo hnutí, které je třetí nejsilnější stranou v Sejmu a na jednoho místopředsedu má nárok.  

Grodzká, která je podle deníku už víc než rok první transsexuální poslankyní na světě, má ve funkci místopředsedkyně nahradit svou stranickou kolegyni Wandu Nowickou. Ta musí odstoupit kvůli skandálu s vyplácením nepřiměřených odměn. Třeba poslanci konzervativní strany Právo a spravedlnost ale považují kandidaturu Grodské za provokaci. 

Le Parisien oceňuje, že ženy v Paříži získali konečně oficiálně právo nosit kalhoty. 200 let starý zákon, který to zakazoval, byl konečně anulován. Podle něho musely ženy, které si chtěly kalhoty obléknout, požádat policii o povolení „oblékat se jako muži". V opačném případě riskovaly vězení. 

Dodatky k zákonu později stanovily jen několik výjimek - pro případ, že by žena chtěla jet na kole nebo na koni. Norma zůstala součástí francouzského zákonného pořádku ještě dlouho poté, co se přestala uplatňovat. Francouzská ministryně pro práva žen Najat Vallaud-Belkacem se ale rozhodla po 200 letech zákon zrušit. 

Německý Die Welt zaujala studie, podle které způsobují sociální sítě jako Facebook a Twitter depresi a izolaci. Čím víc času člověk „brouzdáním" na sociálních sítích tráví, tím je ohroženější. Nejhorší dopad má pak na takzvané „pasivní uživatele" - tedy na ty, kteří si jen čtou o věcech, které podnikají jiní. 

Jsou kvůli tomu totiž nespokojení se svým vlastním životem. Podle studie v takových lidech vzbouzí sociální sítě veskrze negativní pocity - především závist, nízké sebevědomí a deprese. 

New York Times varují před novým nebezpečím, se kterým se musí Spojené státy vyrovnat - Ku-Klux-Klan vstává z popela a láká nové členy. Třeba ve Virginii se začaly ve velkém objevovat náborové letáky. Ty zájemce přemlouvají tím, že s tisíci rasových vražd a lynčů v minulosti nemá současná organizace nic společného. 

Hnutí se netají tím, že impulsem pro návrat se stal první černošský prezident v americké historii. Od prvního zvolení Baracka Obamy do Bílého domu se počet členů Ku-Klux-Klanu ztrojnásobil. Podle deníku teď čeká Spojené státy těžká zkouška - musí rozhodnout, kde je hranice mezi svobodou projevu a rasismem. 

Vláda Zimbabwe po letech našla kata, to zaujalo německý Der Spiegel. V celách smrti tam čeká 76 vězňů, někteří z nich už osm let. Poslední zimbabwský kat totiž odešel do důchodu v roce 2005. Od té doby nemohly úřady najít nikoho, kdo by byl ochotný popravovat odsouzené k smrti oběšením. 

Inzerát hledajícího nového kata přitom zadávala vláda několikrát. Vhodný kandidát se ale objevil až loni. 

Autor:  Dana Votýpková  (dnv)
Pořad: Výběr ze zahraničních deníků a serverů   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas