9. ledna  2012 v 14:25  rubrika: Týdeníky

Vybíráme z českých týdeníků

Časopisy, vystavené v trafice - Foto: Fotobanka stock.xchng

Časopisy, vystavené v traficeFoto: Fotobanka stock.xchng

Kmotr Krtek aneb kreslení hrdinové jsou v byznysu jako mafiáni - tiše vydělávají a nelezou si do zelí. Tak to je titulek k článku v týdeníku Euro. Ve svém aktuálním vydání píše o hrdinech z Večerníčku jako o marketingových značkách.

Právníci nechali loni ochrannou známku „českého Disneyho" obnovit u Úřadu průmyslového vlastnictví. Dědicové Milerova odkazu však nechtějí bojovat o každou korunu, a tak je vidina Krtka jukajícího z kdejakého obalu v hypermarketu nereálná. 

Jak dál píše týdeník Euro, na druhé straně být v jejich kůži, nelze si nevšimnout, že s komerčním uplatněním kresleného hmyzožravce a jeho kamarádů není něco v pořádku. Filcový Krtek loni na palubě raketoplánu Endeavour dobyl kosmický prostor, což vyvolalo mediální humbuk, komerčně si ale nijak nepolepšil.  

Týdeník Euro píše, že to pro dědice odkazu Zdeňka Milera byla promarněná šance na slušný rentiérský život, který by sami mohli ovlivňovat. Třeba tím, že by chtěli postavení Krtka na zahraničních trzích posílit.  

Jenže to by část práv nesměla z filmové produkční společnosti Krátkého filmu odplout do tehdejšího západního Německa. Obchod s hrdiny dětských kreslených příběhů je stejně ošidný jako jakýkoli byznys s „národním stříbrem". 

Týdeník Euro připomíná, že Kmotrovi Krtkovi je 55 let. Díky svému vlivu a zahraničnímu renomé se sice stal šéfem klanu, ale nikoli nejstarším. To třeba Spejbl, který si o loňských Vánocích s chutí zahrál v reklamě, je opravdový kmet - ročník 1919. Věční kutilové Pat a Mat, mimochodem jedni z mála, kteří dokázali proniknout do světa počítačových her, jsou již v Kristových letech. 

Obchody s kreslenou elitou vynášejí, nikde je ale vlastně není vidět a nemluví se o nich. Na pultech obchodů večerníčkovské zboží nijak nevyčnívá a v reklamě se ohřeje sotva dvakrát do roka. 

Týdeník Reflex ve svém aktuálním vydání komentuje pracovní text Národní ekonomické rady vlády, který unikl na veřejnost v polovině prosince. Ten radí vládě, jak si poradit s nejčernějším scénářem ekonomického vývoje v roce 2012. Ekonomové NERVu v uniklém dokumentu politikům například radí, že nemá smysl se dál zadlužovat ve snaze koupit si růst podporou české ekonomiky.  

Rozhodující impulsy stejně přicházejí a budou přicházet ze zahraničí. Týdeník Reflex tak vysvětluje, že Česko je stejně v pozici, kdy se zásadně jen přizpůsobuje okolnímu světu nebo se nanejvýš může na nějaký ten náraz z vnějšku připravit. 

Reflex dál píše, že v zoufalé snaze politiků najít příjmy do státní pokladny, může se hledání zvrtnout ve stylu nadmíru aktuální pohádky Tajemství staré bambitky. V té pohádkoví rádcové vymýšlejí stále nové daně, až nakonec zdaní i dýchání vzduchu. Když se do zoufalé rozpočtové situace před třemi lety dostala Velká Británie, mluvilo se i o dani za "pěkný výhled z okna", tedy čím hezčí bydlení, tím větší daň. 

Týdeník Respekt se věnuje pojmenovávání ulic a náměstí v Česku po Václavu Havlovi. V mnohých městech se právě teď hledají ulice či náměstí, které by se mohly přejmenovat. Stoupenci zmiňované pocty to ale nebudou mít úplně jednoduché.  

Jak se v Respektu dočtete, v Praze se jako nejvhodnější jeví nábřeží, kde Václav Havel žil. Jenže tomu sám exprezident prosadil v 90. letech pojmenování Rašínovo. "Tak ho teď zase nikdo nemůže Rašínovi brát a dávat Václavu Havlovi," píše pro Respekt ředitel pražského archivu a člen místopisné komise Prahy Václav Ledvinka. 

Navrhnout jméno pro novou ulici či veřejný prostor může každý, konečný výběr mají v rukou obce. Občas je však názor odborníků přetlačený například usilovností developera, který získá podporu politické reprezentace čtvrti, ve které staví. A ti pak jeho vůli prosadí na magistrátu.  

Na Žižkově tak máme Central Park, na přání firem vznikla v Praze i ulice Duhová v místě, kde si postavila sídlo společnost ČEZ. Najdeme i ulici Siemensova podle zakladatele stejnojmenné firmy. 

Respekt dále přináší přehled nejčastějších názvů ulic v Česku. Bez ohledu na čas kdy vznikly je nejčastějším názvem ulice Zahradní (689), následuje Krátká, Nádražní a Školní. První osobnost se objevuje na osmém místě, je jím J. A. Komenský (385), dalším je Tyrš (372).  

Nejčastějším politickým jménem je ovšem Palacký (325), který předstihl T.G. Masaryka (314). Dvě ulice nesou název po Winstonu Churchillovi.  

A jedna v Praze 6 dostala nedávno jméno po Ronaldu Reaganovi. Jde ale o místo, kde nejsou obytné domy, takže přejmenování proběhlo bez odporu obyvatel. Píše týdeník Respekt. 

Pořad: Výběr z českých týdeníků   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: pondělí a úterý 14:20  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas