30. ledna  2012 v 14:25  rubrika: Týdeníky

Vybíráme z českých týdeníků

Časopisy, vystavené v trafice - Foto: Fotobanka stock.xchng

Časopisy, vystavené v traficeFoto: Fotobanka stock.xchng

Týdeník Reflex informuje o tom, že český mediální trh zaplavují falešné zprávy. A to profesionální. Už několik měsíců chrlí tzv. fake news do světa nová česká tisková agentura Infobaden.cz. Jde o první podnik v Česku, který se specializuje na fenomén falešného zpravodajství.

Obyčejná kartonová bedna oblepená izolepou putovala z letadla rovnou do kufru modré fabie, která potom v husté ranní špičce svůj cenný náklad nenápadně převezla do pražského Musea Kampa. Kupka přitom patří v současnosti k nejdražším malířům, a v Praze tak minulý týden přistál poklad. Především zásluhou mecenášky a zakladatelky Musea Kampa Medy Mládkové. 

Nestandardní převoz bedny plné obrazů, kreseb i dobových dokumentů komentuje sama Mládková coby risk. Nadace Jana a Medy Mládkových za ni dala půl milionu dolarů, přičemž 200 tisíc si musela půjčit od ostravského mecenáše Jana Světlíka. Na transport obrazů přes oceán už peníze nezbyly. 

Meda Mládková tak využila svých dobrých kontaktů ve vládě i na české ambasádě ve Washingtonu a obrazy se nakonec svezly vládním airbusem přivážejícím z Ameriky vládní delegaci. 

Kupka byl první evropský malíř, který se odvážil vystavit čistě abstraktní obraz. Od této zlomové události letos uplyne 100 let. A kunsthistorici si dodnes lámou hlavu nad tím, co Kupku motivovalo opustit bezpečné vody klasického zobrazování, jež navíc mistrně ovládal, a vydat se jako první do neprobádaného prostoru abstrakce. 

Cenné dílo stejně jako další obrazy Meda Mládková nepořizuje pro sebe, ale - jak říká - "pro český národ", aby obrazy byly na výstavách k dispozici široké veřejnosti i odborníkům. Jak dodává, činí tak na památku svého manžela, světově uznávaného ekonoma Jana Mládka, který zemřel pouhé dva měsíce před sametovou revolucí. 

Týdeník Reflex se mimo jiné pod titulkem Mata Hari ze Strakovky zajímá o nejbližší spolupracovnici premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou. Když pátral po tom, proč Nečas Nagyovou tak štědře platí a co vlastně tato dáma pro něj představuje a dělá, ukázalo se, že její vzestup a kariéra jsou v mnoha směrech obestřeny záhadami, které ona vysvětlovat odmítá, a tak se stávají živnou půdou pro spekulace. 

Zvláštní ale je, že o Nagyové a Nečasovi se v případě peněz nemluví poprvé. Jen za osm měsíců v roce 2009 dal tehdejší ministr práce a sociálních věcí Nečas vydělat Nagyové přes 1,4 milionu korun. Důležitější než tyto peníze ale je, zda Nagyová řídí Nečase, nebo Nečas Nagyovou. 

"Už nějakou dobu se zdá, že náš předseda neudělá nic bez toho, o čem by jeho šéfka kabinetu nevěděla či nerozhodla. Někteří kolegové si stěžují, že se k němu nemohou vůbec dostat. Vytvořila kolem něj hradbu a určuje, kdo bude "připuštěn", a kdo nikoli. Posílila i svůj vliv v rámci strany, řekla Reflexu jedna poslankyně za ODS. 

Kde se ale vzala ta žena, která má, alespoň zprostředkovaně, takový vliv na chod země? Reflex chtěl s Janou Nagyovou o některých "záhadných" věcech, které existují kolem její osoby, osobně mluvit. Odmítla. 

Téma týdeníku Ekonom nazvané Otroci mobilů se tentokrát zaměřuje na donedávna oceňovaný benefit - služební mobil -, který se pro mnohé zaměstnance stává noční můrou. Stírá totiž hranice mezi prací a volným časem. Pocit, že člověku mobilní telefon ovládá život, neznamená, že je třeba jej zahodit. K jeho "zkrocení" může stačit naučit se dodržovat pár zásad. 

Ekonom tedy přináší 10 vtipných bodů, navíc graficky vymalovaných, jak žít s mobilem: například bod číslo 7 říká: Občas zavzpomínejte na dobu, kdy bylo zcela normální nemít mobilní telefon. Svět se sice od té doby značně změnil, ale žít a pracovat bylo možné i tenkrát. 

Na obrázku postele přináší také informaci, že 31 procent Čechů si kontroluje mobil v posteli dříve, než vstane. Před námi si víc kontrolují mobil v posteli v Rumunsku, v Egyptě a v JAR, o příčku 31 procent se Češi dělí s uživately mobilů v Turecku či Spojených arabských emirátech. 

Odboráři z německého Volkswagenu loni s vedením společnosti vyjednali technické opatření, díky kterému už německé zaměstnance v jejich volném čase neruší pracovní emaily. Firemní telefony Blackberry 1154 pracovníků Volswagenu teď přijímají emaily jen v pracovní době a půl hodiny před jejím začátkem a po jejím skončení. 

Cílem je dát lidem příležitost odpočinout si od povinností, a snížit tak riziko vyhoření. Podobná opatření možná budou muset přijmout i v Česku, kde je už dlouho normou být permanentně "na příjmu". Více už na pěti stránkách časopisu Ekonom. 

Služební mobil, kterým si firmy zajišťují neustálou dostupnost svých pracovníků, je přitom označován za zaměstnaneckou výhodu. Obvykle ho lze totiž využívat i k soukromým účelům. 

Podle studie personálně poradenské společnosti Robert Half ČR patří tento benefit k desítce těch, s nimiž čeští zaměstnavatelé pracují nejčastěji. Ve firmách je tedy populární téměř jako třeba pátý týden dovolené nebo stravenky. 

Přesto bývá služební mobil některými považován za danajský dar. Zákonné normy sice povinnost zvedat služební mobil ve volném čase nestanoví, pravidla slušného chování ale hovoří jinak. 

Pořad: Výběr z českých týdeníků   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: pondělí a úterý 14:20  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas