31. ledna  2012 v 14:25  rubrika: Týdeníky

Vybíráme z českých týdeníků

Časopisy, vystavené v trafice - Foto: Fotobanka stock.xchng

Časopisy, vystavené v traficeFoto: Fotobanka stock.xchng

Respekt se v článku s názvem Chytit ten správný stream zabývá otázkou, jak se vymanit ze závislosti na ruském plynu. Začíná příběhem starosty dvoutisícové obce Rtyně v Podkrkonoší Zdeňka Špringra, který dostal žádost o průzkumný vrt. Zpočátku s ní neměl problém.

"Jenže to jsme netušili, co všechno je v sázce," uvádí starosta dvoutisícové obce. V kamenných břidlicích hluboko pod povrchem se totiž ukrytý zemní plyn. Donedávna se zdál zcela nepřístupný, obrat ale přinesl rozmach těžby ve Spojených státech, která během posledních dvou let psounula USA k nezávislosti na plynových dodávkách z ciziny. 

Celkové zásoby v Česku nejsou známé, strategické hledisko je však jasné - těžba břidličného plynu by mohla Česko aspoň částečně vytrhnout z téměř absolutní závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Situace nemusí být ovšem tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. 

Břidličný plyn je ukrytý v pórovité hornině několik kilometrů pod zemí. Břidlice se musí navrhtat a sérií drobných detonací rozbít. Do vzniklých prasklin se následně pod obrovským tlakem pumpuje voda se zrnky písku a chemikáliemi, díky nimž se praskliny nezacelí. 

Teprve po odsátí vody začne stoupat plyn k povrchu. Evropská břidlice se nachází ve dvojnásobné hloubce než ta americká, navíc u nás jsou známé problémy s rozdrobením pozemků, a také voda je ve zdejších podmínkách desetkrát dražší. 

I proto Zdeněk Špringr průzkumné vrty odmítá: "To riziko je příliš velké," dodává v týdeníku Respekt. 

O tom, jak je důležité neustále sledovat nové trendy, píše týdeník Ekonom v článku o vzestupu a pádu společnosti Kodak. Slavná firma fotografické historie, která ještě v 90. letech patřila mezi nejcennější značky, nezvládla přechod na digitální technologie a minulý čtvrtek musel požádat o ochranu před věřiteli. Dluhy společnosti se totiž poslední dobou jen vršily, naposledy vykázala zisk v roce 2007. 

Aktiva Kodaku dosahují 5,1 miliardy dolarů, dluhy ale dosahují 6,8 miliardy. Hlavní chybu udělal management ve chvíli, kdy si šéfové začali uvědomovat, že přechod na digitální fotografii je připraví o dosavadní prosperitu. Nová technologie se totiž obešla bez svitkového filmu, jehož prodej nesl značné zisky. 

Kodak se totiž řídil zásadou "holící přístroje a břity", kdy fotoaparáty se prodávaly relativně levně, ale o to více se vydělávalo na svitkových filmech. Tehdejší šéf George Fisher, který digitální technologie prosazova, nezvládl nutnou diverzifikaci podniku, na druhou stranu jen těžko někdo v 90. letech mohl předpokládat, že fotografovat bude možno i z mobilního telefonu. 

Navíc s každým novým šéfem měnil Kodak strategii. Ten současný, Antonio Perez, má představu, jak firmu zachránit, součástí plánu je například prodej 1100 digitálních patentů, nebo žaloby na společnosti Apple a RIM, které údajně Kodaku ukradly jeho patenty na přenos digitálních obrázků, uvádí týdeník Ekonom. 

Problematikou školného se zabývá týdeník Reflex v článku Daniela Münicha. Každá mediální diskuse o financování vysokých škol podle něj ke školnému vede, stejně jako všechny cesty vedou do Říma. 

Školné má prostě mediální charisma a náboj senzace. Na druhé straně stát letos veřejné vysoké školy dotuje průměrnou částkou 30 500 korun na studenta ročně, což je takzvaný normativ. Částka je docela nízká, navíc za poslední roky dokonce klesá. 

Rozpočet se snižuje, a tak stát s růstem počtu studentů, které dotuje, platí nižší normativ. Existuje ovšem prostor pro zlepšení - máme totiž příliš mnoho magisterských studentů. Na vysoké školy nastupuje 40 procent 19letých, až budou mít dnešní náctiletí třicet, bude jich mít diplom odhadem polovina. Na konci éry socialismu to byla desetina. 

Problém s bakalářskými programy spočívá v jejich konstrukci - jsou často postaveny neprakticky a bez navazujícího magisterského studia je toto vzdělání nepoužitelné. Většina studentů přirozeně nemá na náročnější magisterské studium buňky, takže školy snižují jeho náročnost. 

Normativy navíc dotují studenty až tři roky nad standardní délku studia, navíc nezohledňují kvalitu škol a studijních programů. Za to všechno stát platí jako mourovatý, jenže na rozdíl od školného se o tom nemluví. Přitom k nápravě není třeba předložení nového zákona. Stačí totiž pouhý škrt pera ministrova náměstka pod každoroční vyhláškou zásad financování vysokých škol, píše se v týdeníku Reflex. 

Autor:  Zdeněk Strnad
Pořad: Výběr z českých týdeníků   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: pondělí a úterý 14:20  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas