7. února  2012 v 14:18  rubrika: Týdeníky

Vybíráme z českých týdeníků

Časopisy, vystavené v trafice - Foto: Fotobanka stock.xchng

Časopisy, vystavené v traficeFoto: Fotobanka stock.xchng

Vzdejte se dividend, bude vám lépe, doporučuje bangladéšský ekonom Muhammad Junus. Laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2006 přiletěl na České republiky na pozvání Nadace Tomáše Bati a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně - a při té příležitosti poskytl rozhovor týdeníku Ekonom.

Junusovi se říká "bankéř chudých." V sedmdesátých letech prosazoval mikrofinancování a mikroúvěry. Jeho banka Grameen půjčuje chudým Bangladéšanům, nejčastěji ženám, peníze na rozjezd podnikání. Za úvěr ručí vesnické komunity a návratnost půjček se pohybuje kolem devadesáti sedmi procent. 

O mikrofinancování ale v rozhovoru pro Ekonom moc nemluví, spíš se zamýšlí nad budoucností kapitalismu. Podle Junuse spočívá v sociálním podnikání. A bangladéšský ekonom vysvětluje, čím se sociální podnikání liší od tradičního pohledu na byznys: 

"Je to stále byznys, ale byznys, který pomáhá řešit problémy. Vyžaduje však zásadní věc - vzdát se dividend ve prospěch lidí, společnosti. Pořád je cílem vydělávat peníze, ale nejde už o osobní profit. Pokud by tohle byl převládající způsob podnikání, byl by na tom svět mnohem lépe," soudí bangladéšský ekonom. 

Zní to možná napohled utopicky, ale Junus uvádí příklad jedné velké potravinářské firmy. Ta prý už před lety napsala akcionářům dopis. Informovala o výši dividend a podotkla, že je možnost použít část zisku na založení firmy v rozvojové zemi. Akcionáři měli rozhodnout, jakého podílu ze zisku jsou ochotni se za tímto účelem vzdát. Podle Junuse se vzdalo peněz 98 % akcionářů. 

Současná krize je podle Junuse příležitostí ke změně myšlení o směřování globální politiky. Bangladéšský ekonom v tomto směru spoléhá na mladou generaci. Ta je podle Junuse - díky moderním technologiím - tou nejvlivnější a nejsilnější mladou generací v dějinách lidstva. Má to jen malý háček: 

"Mladí lidé by si měli uvědomit, co chtějí. Že tohle je jejich planeta, že oni jsou ti, kteří mohou změnit svět, v němž žijí. Že nejsou pouhými spotřebiteli, ale spolutvůrci tohoto světa. K takovému myšlení by je měla nasměrovat škola," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom bangladéšský laureát Nobelovy ceny za mír Muhammad Junus. 

A do školy se podíváme s týdeníkem Respekt. Rozepisuje se o experimentu s výukou nového typu písma na českých školách - experimentu, který se podle autora článku vydařil. Nově vyvinutým psacím písmem Comenia script se už rok a půl učí psát děti ve třiceti vybraných ústavech. Comenia Script připomíná písmo tištěné. 

Na rozdíl od klasického psacího písma, které se na českých školách vyučuje od 30. let, je Comenia script nespojitý. Byl vyvinut hlavně proto, aby se děti mohly naučit snadněji psát a aby je psaní bavilo. 

Jak Respekt uvádí, rodiče i učitelé se nejprve nového písma obávali. Namítali, že povede děti k nedbalosti, podle týdeníku se ale zatím ukazuje, že obavy nebyly na místě. Učitelky si pochvalují, že děti si rychleji zapamatují jednotlivé tvary písmen a že méně chybují. Snadněji se prý učí psát i leváci. 

Učitelé si to vysvětlují právě podobností písma Comenia Script s písmem tiskacím. Žáci se v podstatě učí podobné tvary písmen, jaké vidí napsané v knížkách. Písmo si snadněji zapamatují, což se pak zpětně promítá i do schopnosti číst. 

"Dlouho jsem ve třídě neměla tak zanícené čtenáře," svěřila se Respektu jedna paní učitelka. To vše vede Respekt k závěru, že nový typ písma zřejmě nakonec získá akreditaci ministerstva školství. 

Pokud chováte kočky, tak už jste určitě slyšeli o toxoplazmóze, nemoci přenášené parazitem Toxoplasma gondii. Žije v tělech hlodavců, ale rozmnožuje se v trávicím ústrojí kočkovitých šelem. Ty pak s výkaly vylučují jeho cysty. 

Člověk se může nakazit kontaktem s kočičím trusem nebo tím, že sní zeleninu kontaminovanou kočičí močí. Parazit byl zjištěn i v syrovém mase. Podrobněji se o toxoplazmóze rozepisuje Týden. 

Časopis přináší rozhovor s biologem Jaroslavem Flegrem, který už asi 20 let zkoumá důsledky nákazy. A - mimochodem - má doma kočky, takže žádný důvod k panice. Flegr tvrdí, že toxoplazmóza ovlivňuje chování nakaženého jedince - a v rozhovoru upřesňuje jak. 

Někteří Flegrovi zahraniční kolegové jdou podle Týdne ještě dál a říkají, že nákaza ovlivňuje chování celých skupin lidí. Stručné shrnutí: mnozí vědci prý zpočátku reagovali na Flegrovy závěry povytaženým obočím - dnes se ale tímto problémem začínají zabývat i špičkové instituce, včetně americké Stanfordovy univerzity. Podrobnosti najdete v časopise Týden. 

Autor:  Helena Berková  (hbe)
Pořad: Výběr z českých týdeníků   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: pondělí a úterý 14:20  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas