Pokračování izraelsko-palestinského konfliktu
V den 35. výročí šestidenní války v r. 1967, ve které Izrael razantním úderem zničil egyptské letectvo a obsadil západní břeh Jordánu, Jeruzalém i pásmo Gazy, došlo ve městě Megiddo v severním Izraeli k dalšímu velkému sebevražednému útoku.
Palestinský terorista tentokrát odpálil velkou nálož v automobilu právě když v ranní špičce míjel bok plně naloženého autobusu. K atentátu, který si vyžádal nejméně osmnáct mrtvých a padesát zraněných došlo teprve několik hodin poté, co ředitel americké CIA G. Tennet osobně varoval J. Arafata, že v případě dalších bombových útoků USA ponechají izraelské vládě volné ruce pro odvetné akce. Kabinet premiéra a. Šarona se sešel ve středu na mimořádné schůzce, aby posoudil další kroky. Až do uzávěrky našeho pořadu nebylo zveřejněno žádné další stanovisko.
Do uprchlického tábora Džanín však vzápětí po atentátu vjely tanky a transportéry izraelské armády. K teroristickému útoku ve městě Megiddo došlo ve chvíli, kdy se objevily náznaky možné dohody o postupu dalšího jednání o ukončení izraelsko-izraelsko-palestinské konfrontace. Mír na Blízkém východě se tak znovu stal, jako tolikrát předtím, rukojmím palestinských extrémistů, kteří se odmítají připojit k jakémukoliv jednání o kompromisu s Izraelem. Izraelská vláda však tvrdí, že tím, kdo nese osobní zodpovědnost za terorismus palestinských extrémistů je J. Arafat, který je nedokázal dostat pod kontrolu svých četných bezpečnostních složek.
Mluvčí izraelské vlády to ve středu řekl velmi jasně: "Věříme, že za tím vším je J. Arafat. V době, kdy roznáší všelijaké drby o zbytečných reformách, nedělá prakticky nic s hlavním problémem, a to je ukončit teror a rozpustit teroristické organizace. Musí přestat s vedením těchto teroristů a jejich útoků proti Izraeli," řekl mluvčí izraelské vlády. Tento jeho výrok potvrzuje stále tvrdší izraelský postoj vůči osobě J. Arafata. Podle agentury AP ,premiér Šaron dokonce požádal Spojené státy, aby se připravovaná mezinárodní konference o míru na blízkém východě konala na úrovni ministrů zahraničí, tak, aby tam nemohl přijet J. Arafat. Konference by se podle středečních amerických listů měla konat už v červnu a jejich hostitelskou zemí by mělo být Turecko.
Spojené státy vedou v těchto týdnech četné konzultace se všemi zúčastněnými stranami, a vyvrcholení tohoto diplomatického kolotoče má přijít právě o nadcházejícím víkendu. Už ve středu odjel do Washingtonu egyptský premiér H. Mubarak s velmi silným vyjednávacím týmem právě pro otázky Blízkého východu. Cestou se zastaví v Londýně, kde se setká také s britským premiérem T. Blairem. V pátek a v sobotu bude egyptský premiér jednat s americkým prezidentem v Camp Davidu; přijíždí tam s vlastním mírovým plánem, podle kterého by ještě do konce roku měly proběhnout zásadní reformy palestinské samosprávy a volby parlamentu i palestinského prezidenta.
Na jaře příštího roku by potom mělo dojít k vyhlášení palestinského státu, který by byl mezinárodně uznán a přijat do OSN. Všechny zbývající sporné otázky včetně vytýčení hranic s Izraelem a stažení izraelských jednotek ze všech území obsazených v r. 1967 by byly postupně projednávány až po vyhlášení palestinské samostatnosti a pod mezinárodní kontrolou. Novost Mubarakova plánu, který vznikl po konzultacích se Saudskou Arábií, je právě určení konkrétního časového plánu, a zcela určitě bude mít velkou podporu v palestinském světě.
Po víkendu s egyptským prezidentem se americký prezident G. Bush už v pondělí setká ve Washingtonu s nejvyšším představitelem druhé strany izraelsko-palestinského konfliktu, izraelským premiérem A. Šaronem.
Už příští týden by mohl tedy alespoň napovědět, kolik nadějí je možné vkládat do stále častěji zmiňované mezinárodní konference připravované na příští měsíc v turecké Ankaře.