Archiv06.prosince 2017, 22:00  

Dirty Electronics - John Richards a studenti AMU & De montford university (UK)

Dirty Electronics - Foto: Jan Trojan

Dirty ElectronicsFoto: Jan Trojan

Ve dnech 22. – 24. listopadu se v prostorách Institutu intermédií, interdisciplinárního pracoviště pražské Akademie múzických umění a ČVUT, konala ojedinělá akce. Studenti pražské AMU se potkali se svými kolegy z De Montfort University ve středoanglickém Leicesteru a tři dny společně pracovali na přípravě zvukové perfomance, kterou dnes uslyšíme. Inspirátorem, učitelem i mentorem byl britský hudebník a vynálezce, John Richards. Jeho hlavním tvůrčím konceptem, díky němuž je v současné době známý prakticky po celém světě, je oblast podomácku vyrobených, zpravidla elektronických, nebo elektroakustických hudebních nástrojů. John Richards ve svém konceptu Dirty Electronic vzhlíží k materiálnosti tohoto světa, který nám v mnohém mizí před očima ve virtuálních náhražkách, je inspirován kulturou globální mobility a zkouší stírat hranice mezi tvůrcem a posluchačem.

Pod vedením Johna Richardse vytvořili studenti jednoduché analogové oscilátory připevněné na dřevěných destičkách v hřebíkovém lůžku, rozpitvali staré kalkulačky a přinutili je vydávat zvuky, anebo korkovými špunty rozezněli orchestr prázdných skleněných lahví. Zkrátka – napříč třemi dny hledali mladí umělci nejrozmanitější způsoby, jak v obyčejných věcech kolem nás hledat potenciál skryté muzikality. Veřejné nahrávání jejich performance ve Studiu 2 Českého rozhlasu uvedl autor konceptu, John Richards, v české verzi následován Michalem Ratajem, který pořad připravil. 

 

Making-for-radio

Vložit na svůj web

John Richards: Dirty Electronics
- úryvky z vybraných textů z let 2012–2017.
(Citáty jsou ponechány bez odkazů.) 

V zařízeních generujících zvuk, která vyrábím, jsou již obsaženy zárodky kompozice, kterou pak může realizovat kdokoliv. Díky tomu už nemusím propracovávat každou nahrávku a dohlížet na každou performanci. Je to trochu jako kukačka, která snáší vajíčka do cizích hnízd, aby jiní ptáci vyseděli a krmili její mladé. 

Díky projektu Dirty Electronics jsem si uvědomil možnou alternativu k uměleckým a ekonomickým modelům ... model, který není závislý na nahraném médiu ani na živé performanci, ale je založen na širší sociální síti participace. 

Cage mluvil o tom, jak ho představili režisérovi Oscaru Fischingerovi: „… začal mi vyprávět o duchu, který je uvnitř každého předmětu našeho světa. Řekl mi, že abychom tohoto ducha osvobodili, musíme zanechat samotný předmět a vytáhnout do popředí jeho zvuk.“ 

Tyto předmety lze vnímat jako obdařené vlastní vůlí, schopné „odrážet útok“ nebo se chovat jako mikrokosmy pro zkoumání zvuku a kompozice. V mnoha případech se repertoár spíše „najde“ v objektu, než by se hrál na nástroji… 

Hranice nástroje a kompozice může určovat tatáž osoba, která zaujme novou roli výrobce a skladatele. 

John Bowers ... popsal nástroje DIY hudebníka jako „stůl plný bordelu“... Takový stůl „plný nepořádku“ vytváří prostředí „věcí“ produkujících hudbu… „Elektronický nástroj“ tedy naznačuje uspořádání podporující procesy, propojení a vztahy – jak věci budou nebo nebudou navzájem interagovat. 

Skutečnost, že technologie je levnější a dostupnější, kterou jsou mnozí DIY tvůrci posedlí, nutně neznamená, že jde o „low-tech“. ... „Low“ formy technologie byly častokrát high-tech ještě včera. 

Generátor obdélníkových vln dělá obdélníkové vlny. Ve své reprezentaci je 100% věrný, je „high-fidelity“. Proto to, co vnímáme jako lo-fi zvuk, souvisí s technickými i fenomenologickými problémy. 

Ron Kuivila mluvil o tom, že [David] Tudor rozvinul myšlenku patchových diagramů a že „elektronické konfigurace... vytvářejí své vlastní chování v čase“. 

Gijs Gieskes používá k popisu své práce a svého přístupu k DIY hudbě nizozemský výraz „houtje touwtje“ (hůlka a strunka). Tento přístup by se dal shrnout jako fascinace absurdními stroji, novými a nepravděpodobnými propojeními různých technologií, komplikovaným designem, „obyčejnými“ materiály a vyhýbání se high-techu. 

Hranice mezi teorií a praxí a chápání mysli a těla jako oddělených entit je třeba zbořit. „Dělám, tedy myslím“ a naopak. 

Materiální svět bude stále vzácnější a poučnější a na druhou stranu také nebezpečný. Materiály mě přitahují. Já sám jsem materiál. Rád si s nimi hraji a kombinuji je. 

Mým záměrem nebylo, aby Dirty Electronics byl vzdělávací projekt, spíše zážitkový… Mnohé umělce lze považovat za učitele, protože jejich práce nás nutí zaposlouchat se, znovu se podívat na to, co je před námi, nebo se postavit tváří v tvář určitým problémům naší společnosti. Umění i vzdělání mohou mít pro lidi transformační význam. 

Nových nástrojů, které nám mají usnadnit tvorbu hudby nebo samotný život, bude ještě hodně. Mě však nezajímá, jak si věci usnadnit, ale jak jim dát větší smysl. Mým úkolem jako umělce je dělat problémy nebo klást obtížné otázky a ne vždy poskytovat řešení. Pracuji v oblasti kritiky technologie. To platí i pro technologii, kterou používám k tvorbě hudby. 

Vyrábění se stává procesuální součástí performance nebo vysílání. 

Notový zápis je rozšířen i na další schémata: diagramy obvodů, grafické záznamy, text, dramaturgie, seznamy částí atd. 

Hudební mezihry. 

Dovnitř vešel člověk, který měl na starosti sestavu pro editování videa a učil komunikační studia, a zeptal se: „Co tady děláš? Udělal jsi nepořádek!“ Což byla pravda. Poté řekl: „Pokud nemáš nějakou myšlenku, děláš jen to, co ti dovolí technologie.“ V té chvíli jsem jako sedmnáctiletý toto tvrzení rázně odmítl, chyběly mi ale prostředky, jak se mu postavit. Dalších dvacet let jsem v podstatě strávil čtením a přemýšlením o tom, proč se ten člověk mýlil. [Mark Fell] 

Věřím, že lidské činy a lidská kreativita se odehrávají pouze v rámci systémů a struktur. Představivost, která by byla mimo ně, podle mě neexistuje. [Mark Fell] 

V mnoha směrech mě velmi ovlivnila kultura mobility. 

... To, co se snažím dělat s technologií, mi určitým způsobem patří. Samozřejmě, tyto součástky by mohly být součástí nějaké strašlivé zbraně nebo kontextu, ale já jim dávám jiný tvar. Technologii mohu využít pro své účely a nenechat se jí ovládat. 

„Ok, pojď sem!“ [zavolali inženýři]. Tak jsem do přístroje vložil papírovou pásku. Zapnuli ho. Začal se pohybovat, přiložil pero, udělal pár pohybů a pak se zasekl. [Frieder Nake] 

Poučení, které jsem si z toho vzal ... buď skromný, pokud jde o programy. Pořád budeš dělat chyby. Musíš se ale naučit testovat. Naučit se, jak to vyzkoušet. [Frieder Nake] 


Podlaha nebo stůl pokrytý plechovkami od piva, hračkami, kousky kovu, keramickými miskami, různou elektronikou a dráty: sbírka „věcí“ na dělání zvuku. Nástroj a zvukový objekt byly obětovány hudbě věcí. 

Blízkost se stává klíčovou. Je potřeba důkladně vypočítat vzdálenosti mezi nástroji nebo objekty a zvážit, kde bude během performance nutný krok, pohyb, otočení nebo naklonění těla. 

„Anordnung“ (umístění) schématu v notovém zápisu Stockhausenova Zyklusu je jako dívat se na obvodovou desku a její rozvržení komponentů. 

... mixážní pult jako „nástroj“ je hlavolam. Ve většině případů se na hudebních nástrojích hraje, ale pult je něčím, na čem se pracuje. Takže na elektronické hudbě se pracuje? 

Když jsem se ohlédl za svými performancemi a vztahy se zvukovými objekty, vše to leželo přede mnou, jako by zde existovala určitá choreografie. 

Povaha této hudby se zakládá na pojmech instrumentálního toku, modularity a „vytváření verzí“; s tím jde ruku v ruce i důraz na spojení a vztahy. Vztah mezi věcmi – včetně pořadatele (hráče) – se může stát důležitější než věci samotné. Samotná povaha vyrábění věcí otevírá možnosti pro dělání hudby novým způsobem. 

Mezi improvizací a DIY elektronickou hudbou panuje fundamentální shoda v tom, že obě mají schopnost zabrat oblast neznámá a vyžadují, abychom vyrobili věci – abstraktní (hudební) nápady i fyzické artefakty. 

Autor:  Michal Rataj

Nové články v rubrice

  • 8. srpna  2014 v 14:56     Audio  rubrika: Archiv

    festival VS.INTERPRETATION / 16. - 20. 7. 2014

    16. do 20. července proběhl v Experimentálním prostoru NoD a v komunikačním prostoru Školská 28 v Praze festival nazvaný vs. Interpretation. Nešlo však o vymezení se k termínu interpretace, ale o hledání dávných i nedávných... „Improvizace je vždy spojována s přítomným momentem, spontaneitou, ale má i mnoho dalších aspektů.“ Vs. Interpretation, projekt mezinárodní Nadace Agosto, seznámil veřejnost s aktuálními formami a různými aspekty improvizace v umění performance, současné hudby, tance, nebo nových médií. Součástí několikadenní přehlídky...

     
  • 10. října  2013 v 16:26     FotogalerieAudio  rubrika: Archiv

    ÉTERUM

    Koncert reprezentující současnou českou a španělskou scénu improvizované hudby, který proběl 5. 11. 2013 ve ve Veleteržním paláci a ve studiu katalánského rozhlasu v Barceloně.

     
  • 21. září  2013 v 09:28     Audio  rubrika: Archiv

    ZVUKEM DO ZDI / záznam koncertu

    První ročník putovního festivalu HearMe! pořádané sdružením promotérských aktivit "Stará síť na novou hudbu" ve spolupráci s časopisem HIS voice. Tématem úvodního ročníku byl "znějící prostor", konkrétně jednoho z nejstarších pražských kostelů, malostranského kostela Sv. Jana Křtitele Na prádle (Říční 6).

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace