13. května 2011 v 0:00 |

Pavel Novotný: Tramvestie

02336477.jpeg
13. května 2011 v 0:00 |

Pavel Novotný: Tramvestie

Úzkokolejná tramvajová linka mezi Libercem a Jabloncem se láme zatáčkami z kopce do kopce, projíždí vesnicemi, závodí s vlakem, chvíli se řítí i lesem. Jedno město postupně řídne, mění se v ruiny, rozpadá se, pak se všechno zase skládá dohromady - Liberec přechází v Jablonec a naopak. Liberecký autor Pavel Novotný tuto pozoruhodnou jízdu již několik let zachycuje a svůj tvůrčí postup představí v pátek 13. května v 19:00, přímo v jedoucí tramvajové soupravě. Tramvajový vůz je uzpůsoben jako literární objekt, grafického zpracování textu se ujal Jan Měřička. Vůz bude dlouhodobě začleněn do běžného provozu MHD.

Práci na tramvajových textech popisuje autor takto: „Čas od času nacpu některého ze svých přátel do tramvaje č. 11, postavím ho k zadnímu oknu, připnu mu mikrofon a nutím ho nepřetržitě popisovat ubíhající krajinu. Je to boj: Mluvčího zpravidla pobízím dloubáním pod žebra, kletbami, výhrůžkami a podobně. Pracně získaný hlasový záznam přepisuji do textu, který pak jako materiál dál stříhám, doplňuji, rozvádím, krátím, rytmizuji atd., takže s ním vlastně už zacházím jako s vlastním textem. Takováhle „krádež“ mi práci na textu nijak neusnadňuje, spíš naopak, je to složitý balanc mezi mnou a tím druhým, ani jeden z nás nesmí vypadnout ze hry.

V každém případě je takový způsob práce neuvěřitelně napínavý, protože tak neproniknu jen do krajiny (prostřednictvím zpětné rekonstrukce na základě nahrávky), ale i do hlav svých přátel, nebo přesněji: do jejich slovních zásobáren. Leckomu by se takový postup mohl zdát indiskrétní či nemorální; namítnu, že mě nezajímá soukromí, nesbírám drby, sbírám slova. A na slovech jako takových nic moc indiskrétního není. Jednotlivé jízdy pro přehlednost opatřuji kódem, odkazujícím na jméno nahrané osoby, datum a čas záznamu. Pruh textu se dá projet od začátku až na konečnou, můžeme přestoupit do zpátečního směru a jet zpátky, dá se jezdit pořád dokola, v případě nevolnosti lze samozřejmě kdykoli vystoupit....“

Instalace textů v tramvaji je pouze jednou z podob Tramvestie; deset záznamů je ve formě pomyslného jízdního řádu vystaveno jako textový sloup v Krajské vědecké knihovně v Liberci, texty byly též publikovány v revuích Pandora, Kloaka a Vlak; ve spolupráci s Janem Měřičkou, který jízdu zpracovává jako samostatné grafické dílo, vzniká i nízkonákladová sítotisková kniha.