Dnes je však radioart sebevědomější než kdy dříve, je ho všude plno. Setkáváme se s ním u stále populárnějších knih k poslechu, dostává se do planetárií, kin a klubů nebo se stává součástí hybridních performancí či instalací v divadlech a galeriích. Vedle sociologů, sound designerů, kulturologů a urbanistů objevili akustická média a rádio výtvarní umělci. Rádio probouzí fantazii těch, kdo pro ně tvoří i těch, kdo ho poslouchají, a fascinuje tím, že jeho vysílání z umělého prostoru zasáhne nejširší veřejnost. Současná "renesance radioartu" nachází ohlas i mimo rádio: vysílací stanice hledají externí partnery, autoři her pracují přes oborové hranice a orientují se na mnohotvárné a mezinárodní umělecké a kulturní scéně. Pro projekt "rádio d-cz", který chce podporovat právě tyto tendence, jsou to příznivé časy. Projekt vyšle mezinárodně obsazené týmy složené z autorů, výtvarných umělců, rozhlasových dramaturgů, sběratelů zvuků a hudebníků na objevitelské cesty do německo-českých životních světů. Má vzniknout pět projektů, které z dějin, příběhů, zvukových krajin a proudů vzpomínek sestaví kartografii sociálních terénů obou zemí a které proběhnou hravou, překvapivou a dobrodružnou formou.

O co konkrétně půjde? - O příběh inženýrů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, kteří se roku 1947 jako dvacetiletí vydali se svou stříbrnou futuristicky vyhlížející Tatrou 87 na cestu po Africe a latinské Americe, aby jako vyslanci Československa šířili pověst své vlasti ve světě a jako rozhlasoví reportéři zas podávali svědectví o svých zážitcích doma. - O emocionálně-historickou zvukovou topografii Prahy, která na základě otázky jejím obyvatelům, jaké jsou jejich "favourite sounds", představuje komplexní portrét města - jakousi akustickou momentku, diagram společenských vztahů a vzpomínkový obraz zmizelých jazyků a zvuků. - O příběh razantního a ambivalentního úspěchu obuvnické dynastie Baťa, která na českém venkově vybudovala město - utopii moderny - a založila globální koncern, vyprávěný prostřednictvím archivních zvuků a hudební inscenace ve stylu tradičních rozhlasových oper z éry počátků rozhlasu. - O společenskou intervenci za použití rádia společně vytvořenou rádioumělcem Rolfem Simmenem a výtvarnicí Kateřinou Šedou, která v minulém roce na Dokumentě 12 ukázala, jak i ve zdánlivě bezvýchodných společenských konstelacích dokáže umění podnítit kreativitu lidí a vytvořit prostor, který účastníkům umožní, aby svou situaci pochopili a uvědomili si, že ji mohou změnit. - O literární pohled na českoněmeckou současnost spisovatele a novináře Jáchyma Topola, vyprávěný jako imaginární cesta mezi Minskem a Berlínem, Grónskem a Prahou. Řada jednominutových krátkých rozhlasových her - z české i německé strany - vrhne na těchto pět témat vlastní (prudké) světlo. Těchto pět projektů - kromě toho, že se odvysílají v rádiu - se bude různě prezentovat v Praze, Berlíně a Vídni, a to způsobem, odpovídajícím rozhlasovému médiu, které v sobě už od počátku pojí intimitu poslechu v soukromí s příslibem přivést "do uší celý svět". Připravují se výstavní projekty, živá rozhlasová hra, intervence v městském prostoru, představení a diskuse v rámci literárních akcí.

Autoři: Andreas Ammer, Peter Cusack, Marek Janáč, Werner Pöschko, Kateřina Šedá, Rolf Simmen, Jáchym Topol, Miloš Vojtěchovský a další

Podrobné informace o rozhlasových pracích, spolupracujících rozhlasových stanicích a k jednotlivým akcím naleznete od podzimu 2008 na internetové stránce www.projekt-zipp.de

..:: Peter Cusack, Miloš Vojtěchovský: Nejmilejší zvuky Prahy ::..

Projekt Zipp - česko-německých kulturních projektů, realizovaný relations e.V.