Skladatel Matouš Hejl (1989) je tvůrce doširoka rozkročený, pokud jde o inspirační zdroje i podoby, které své hudbě dává. Studoval ve Stockholmu na Royal College of Music, na pražské Akademii múzických umění a na Berklee College of Music v Bostonu, kde se kromě kompozice věnoval i jazzu. Mezi oblasti, v nichž nachází podněty pro vlastní práci, řadí na jedné straně středověkou polyfonii, na straně druhé třeba techno a jiné oblasti elektronické taneční hudby. V ní nachází „myšlení ve zvuku, objevování zvukovkých konstelací, které dokáží pohnout naším tělem i myslí.“ Tyto podněty však v jeho kompozicích neuslyšíme v prvoplánově rozpoznatelné podobě. Stávají se východisky hudby zcela originální.
z textu Matěje Kratochvíla pro festival Dny nové opery Ostrava 2022

Tvorba Matouše Hejla zasahuje do oblasti vážné hudby, divadla, filmu a instalačního umění. V roce 2023 připravil skladbu Josef. V témže roce byla na festivalu Pražské jaro uvedena v provedení souboru Klangforum Wien jeho skladba Kývání. V roce 2022 vytvořil s divadelním spolkem JEDL inscenaci Opera Ibsen, adaptaci Ibsenovy hry Přízraky, která získala ocenění divadelní kritiky v kategorii hudba roku. V roce 2018 se stal finalistou skladatelské soutěže České filharmonie, která premiérovala jeho skladbu Crossings. Hudba k filmům Ztraceni v Mnichově (2015) a Staříci (2019) vynesla Matouši Hejlovi nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu. V letech 2019 a 2020 uvedl Orchestr Berg jeho imerzivní skladbu Prolínám, stmívám. Skladba Kaleidoscope (2017), kterou premiéroval týž soubor, získala ocenění Trochu nižší C4. Kompozici studoval na pražské Akademii múzických umění a na Královské hudební škole ve Stockholmu.