Tato skladba vznikla díky Antoniovu pražskému workshopu v červenci 2005, na němž se Antonio poprvé představil v Praze jako skladatel, konceptuální zvukový umělec i teoretik. Pozadí jeho činnosti lze sledovat na Antoniových internetových stránkách www.fades.net, pozadí vzniku kompozice pak v následujícím dopise, který k k finální podobě Antonio přiložil na počátku loňského prosince.
"Když jsi mě oslovil, abych napsal skladbu nějak spjatou s mou cestou do Prahy, začal jsem o tom určitým způsobem přemýšlet, ale realizace šla směrem trochu jiným. První myšlenka mě zavedla k vytvoření skladby založené na dramaturgii nahrávek zvukových objektů přímo spjatých s ambientním zvukem Prahy. A už jsem i začal připravovat jakousi partituru založenou na této myšlence. Ale aniž bych chtěl, ve stejný okamžik jsem cítil, že jsem dost ovlivňován přímo mým pobytem v Praze. Když mě do Prahy Miloš Vojtěchovský pozval, laskavě mi nabídnul k práci prostor No-Labu a tak jsem tam strávil několik dní. Pamatuju si, že se během těch několika nocí v NoDu odehrávaly nějaké koncerty a většina z nich byla silně beatově orientována. Nějak mě to překvapilo, trochu jsem čekal, že uslyším něco jiného, něco více experimentálního nebo "současného" (i když techno je samozřejmě absolutně současné ... ale snad jsem čekal něco méně komerčního). No a tato zkušenost mě dost ovlivnila v přemýšlení o nové kompozici a tak jsem si řekl: dobře, proč neudělat skladbu vycházející z toho, jak sám pracuji, ale spjatou s tím, co jsem slyšel v Praze?
A tak jsem si vybral k tomu obrázek, který moje přítelkyně Alessandra objevila na dveřích oddělujících dva prostory: internetovou kavárnu Universálního prostoru NoD a laboratoř NoLabu. Jsou elektricky modré a takové fantazijní. Použil jsem ten obrázek jako svého druhu partituru, nad níž jsem mohl celou skladbu vystavět.
V tomto smyslu stojí celá skladba někde v půli cesty mezi experimentálním způsobem mé práce a pravidelným světem taneční beatové písničky ... podobně jako ony dveře oddělující ty zmíněné dva prostory.
Skladba obsahuje pravidelný beat témeř od počátku až do konce, což mě pro mou hudbu dost neobvyklé. Až po dokončení celé skladby jsem si uvědomil, že celá skladba se vlastně takovýmto způsobem odvinula z této jednoduché zkušenosti..."
