Prezentované dílo je pro ně tak nové, že se s jeho třemi částmi stále ještě sžívají. Veškerá díla byla vytvořena na laptopech, i když měli sklony k využívání zvláštních konfigurací pracovních ploch jako stůl s tu i onde přišroubovanými prkny a policemi nebo starý šicí stroj Singer podložený haldou knih a krabic, nebo cokoliv, co bylo zrovna po ruce.
První dokončené dílo byla krátká mezihra, která zůstává nevymezena. Byl to nejúspěšnější z Johnových ranných experimentů nebo zkoumání, když se učil zacházet s novými kompozičními nástroji, obohacenými o nový software, který se choval, jako by to byl nejjednodušší nástroj z 16-bitových procesorů z počátku 90. let. Nezapomeňte, že zpracovávat audio nebylo vždycky tak snadné. Lloyd a John bojovali s problémem využití midi nástrojů ve svých skladbách a poprvé se objevují v této 'clock clack track' mezihře, chápané, jak doufáme, jako návratový, kupředu jdoucí nebo zkrátka dohromady poskládaný samizdat, který se nebojí smát ve společnosti virtuózů. V úzkostlivém stavu za minutu dvanáct Lloyd navrhl, aby bylo celé dílo prohnáno filtrem 'bit-crusher', ale po napočítání do 10 převládla chladná hlava. Lloyd se vrhl do plodného zkoumání alikvotních tónů, což je tendence, která se objevila už dříve, ale nyní se vrátila s velkou naléhavostí.
Zde bylo využito několik nových nástrojů k vytvoření zvuku věků navěky. Pokud je toto shrnutí Lloydova zpracování tohoto díla cítit po zažloutlých, zplesnivělých stránkách, pak vězte, že se vyrovná kouzelnému večeru v Budapešti, kdy toto duo náhodou narazilo na smyčcový kvartet hrající na chodbě vedoucí k záchodkům. Účinkující to vysvětlili tak, že ta chodba měla akustiku, kterou hledali, a skladba, kterou zahráli, nám vyrvala srdce z těla. Jeden z Tape-beatles si myslel, že slyší nějaký modernistický kousek, i když to bylo ohlášeno jako interpretace více než sto let staré skladby pro smyčcové nástroje. Tento večer dýchá v poslední větě - 'Piece for Strings' ("Skladba pro smyčce") a z místa, kde by měly být ony zaprášené stránky stoupá sladká vůně vína. První část vznikla spojením bezstarostného seskupení rytmických prvků s téměř ořezanou úpravou malého zlomku řeči pomocí echo-smyčky *.
Aranžmá bylo dokončeno a odloženo stranou, pak náhodně objeveno během práce s 'knihovnou' a připojeno k hlasovému nástroji. Vyvolaný adrenalin pak dovedl dílo k jeho logickému závěru. Exploze jazyka, k níž dochází nad dramatem napětím naplněných dechů a perkusí funguje jako miniaturní akční film v kontextu mixu podomácku utkaných a elektronických částí tkaniny, které ho rámují. Zdá se, že tato díla vyprávějí emocionálnější příběh než dřívější díla Tape-beatles, která byla postavena na textu vytvářejícím drama vyprávění nebo poselství.
*hlas Gertrudy Steinové, jak čte ze svého Portrétu Picassa (Portrait of Picasso), zdroj: ubuweb
Všeobecné informace o Tape-beatles:
http://en.wikipedia.org/wiki/Tape-beatles
Nejnovější recenze:
http://pwp.detritus.net
[
