Název skladby bychom mohli přeložit snad jako Přicházení, Přibližování. Je ostatně docela symbolické, že tato skladba zněla v čase adventním... Arsenije Jovanovič patří mezi těch nemálo současných autorů, kteří poměrně radikálně odmítají sdělovat o svých dílech cokoliv jiným způsobem, než jakým je komunikace zvukem sama o sobě. V řádcích textu a slovech samotného autora proplouváme mezi obrazy a zachycujeme jiným způsobem to, co jsme předtím nezachytili při prvním, druhém ... desátém poslechu Jovanovičovy skladby připomínají snad abstraktní malbu na velkém plátně - takovém, které neumíme přehlédnout jedním pohledem, je třeba pohledů víc a pokaždé pod trochu jiným úhlem.
Zvukový obraz - to je pojem, který často slýchávám z úst Arsenije Jovanoviče. Při poslechu Approaching se ocitáme ve zvláštní zvukové krajině, takové, která je snad jakoby povědomá, přesto jen velmi těžko identifikujeme její reálnou podobu ... je to otisk abstraktního obrazu do zvukové matrice? Je to jakási "zvuková vizitka" umělce, pro nějž je zvuk tím nejpřirozenějším způsobem komunikace?
Approaching je skladbou tichou, uklidňující, vybízející k usebrání a zastavení ... jsem rád, že tato skladba zněla v PremEdici Radioateliéru právě v čase adventního ticha a jsem rád, že se Arsenije Jovanovič zařadil do rozšiřující se autorské komunity české radioartové scény...
[
