Zvuk živého organismu prohlubuje uvědomování si právě pomíjející přítomnosti, zatímco zvuk stroje směřuje k budoucnosti. Zvuk, který vznikl jako zesílené řazení binárního kódu v útrobách počítače, rozvrhuje fikci. Vnáší do posluchačových představ iluzívní prostor, rozvíjí sen o emocionálním světě, který se ale ve skutečnosti neděje, jen zažívá. Datový zvuk je paradoxním obrazem neviditelné datové sítě, kterou již potřebujeme k přežití ve světě skutečném.

Trojdílná skladba Stav bez tíže je zvukovým vyjádřením dynamických vztahů fyzického a virtuálního prostředí a jejich vzájemného prostupování.
Zvukový formát první části vychází z interakce virtuálního zvukového objektu a trojrozměrného prostoru. Simulované fyzikální parametry jako je například rozměr, gravitační síla a odrazivost stěn ovlivňují pohyb zvukového objektu. Samovolně se tak generuje prostorová kompozice. V nahrávce se využívají záznamy z přirozeného prostředí, které byly pořízeny při chůzi krajinou. Kroky odměřují pravidelný rytmus, který se střídá se stavem klidu narušovaného elektronickým zvukem.

Střední část kompozice je charakteristická kontinuálním tokem postupného vrstvení elektronických samplů mixovaných v reálném čase. Digitální zvukový prostor nabývá na intenzitě a vrcholí ve třetí části skladby, kde tvoří pomyslnou digitální past, v níž se ocitá poslední přírodní echo. Nahrávka zpěvu ptáka je opět modulovaná postupem simulace pohybu virtuálního zvukového objektu v trojrozměrném prostoru.