25. dubna 2018 v 22:00 |
Administrační tagy: 

Filip Jakš: Výlevka

0:00
/
0:00
Filip Jakš: Výlevka
Filip Jakš
25. dubna 2018 v 22:00 |
Administrační tagy: 

Filip Jakš: Výlevka

Český Krumlov … nepoznal jsem zatím jiné město s podobnou akustickou atmosférou. Objevuji v ní zbloudilého osvícence hledajícího konec světa. Ne však ve formě okraje placaté Země, či verneovského vstupu do jejího středu. 

Ona vyprázdněnost Krumlova je podle něj důsledkem kumulované hyle – tedy prahmoty, z níž Bůh stvořit svět, je to však i stav naprosté nerozhodnosti, bytí beze smyslu, předtím, než Bůh řekl „budiž“. Jaký smysl má mysticko-vědecké poznání, když prakticky není možné jej předat? A komu ve městě jej předat? To jsou otazníky v nové feature-fikci Filipa Jakše.

Zvukové specifikum města Český Krumlov je zejména v jeho kumulaci osob. V letních měsících se město zaplní turisty, kteří zde hledají na pár dnů historické poznání a zábavu. Bez nich je však historické centrum působí kontrastně tiše, takřka bez života. Nepoznal jsem zatím jiné město s podobnou akustickou atmosférou.


Co když ale někteří z návštěvníků ve městě nehledají jen standardní historické povyražení? Co když se mezi nimi najde zbloudilý „osvícenec“ hledající konec světa? Ne ve formě okraje placaté Země, či verneovského vstupu do jejího středu. Ona vyprázdněnost Krumlova je podle něj důsledkem kumulované hyle – tedy prahmoty, z níž Bůh stvořit svět, je to však i stav naprosté nerozhodnosti, bytí beze smyslu, předtím, než Bůh řekl „budiž“. A to je podle něj skrytým důvodem, proč sem jezdí tolik zmatených turistů. Náš „osvícenec“ hledá pod jezem hlavní krumlovské šlajsny výlevku. Má za to, že když najde špunt, vypustí tím hyle do světa, neb svět do hyle a jeho krok se tak stane smělým vědeckým experimentem.

FIlip Jakš


Jeho hledání bylo v létě 2016 zdokumentováno ve formě fiktivního deníku nahraného na diktafon. Zvukově textová kompozice je příběhově vystavěna na základě nahrávek z města, doplněna citacemi mystiků 17 a 18. stol a byl k ní vytvořen industriálně experimentální hudební doprovod v akusticky specifických prostorách ateliéru Egon Schiele art centra. Součástí děje jsou i úvahy osvícence o smyslu zaznamenávání jeho expedice na určité médium. Proč používá zrovna zastaralý kazetový magnetofon? Co je pro něj deník a jaký má vztah k paměti? Jaký smysl má mysticko-vědecké poznání, když prakticky není možné jej předat? A komu ve městě jej předat? V kompozici se objeví i pokusy o „osvícencovu“ reportáž z města ve snaze o konzultaci jeho teorií, avšak narazí na obtížnost potkat jakéhokoli místního vědce. Jen překáží vodákům a nikdo jej nebere příliš vážně…