Berhnard Gál: Konzerthauskeller, Ordinary Love

Bernhard Gál - Foto: Bernhard Gál

Bernhard GálFoto: Bernhard Gál

Vítejte v popůlnočním čase – začíná další Radioatelier. Pro naše dnešní sonické zastavení jsem vybral dvě práce rakouského intermediálního umělce Bernharda Gála. Obě jsou myslím zajímavé tím, jak zacházejí s časem, respektive jak se běžně vnímaný průběh času snaží narušovat.

Bernhard Gál se narodil ve Vídni v roce 1971. Vystudoval nejprve zvukovou tvorbu na vídeňské Uviverzitě umění, hned v zápětí ale pokračoval studiem muzikologie. V roce 2010 přesídlil do Salzburgu, kde se od té doby věnuje doktorskému studiu zaměřenému na zvukové instalace. 

Přestože najdeme v Gálově tvorbě řadu instrumentálních skladeb, jeho zásadní aktivity se odehrávají v oblasti intermediálně orientovaných prací, často se sociálními či site-specific akcenty. Jako laptopový hudebník však často vystupuje i sólově či s dalšími hudebními partnery. 

Právě jeho rozkročení mezi řadu discplín pravděpodobně předurčuje způsob jeho zacházení se zvukovým materiálem v čase – to je, zdá se mi, aspekt, který se bude zásadně proplétat i dvěma kompozicemi, o které bych se s vámi dnes rád podělil.
Když mluvíme o čase v hudbě, zpravidla máme na mysli vzájemnou provázanost očekávání ve vztahu k tomu, co slyšíme, a napětí, které vzniká v okamžiku, když toto očekávání nedojde naplnění. A take máme na mysli jakési vnitřní pnutí, které předurčuje, zda nám čas – lidově řečeno – plyne pomalu, anebo rychle… 

Tyto otázky mi prochází hlavou při poslechu dvou skladeb Bernharda Gála, které si dnes společně poslechneme. Obě vznikly během Gálových živých vytoupení. Jako první uslyšíme snímek z roku 2008, který vznikl v rámci renomované noisové koncertní řady ve sklepních prostorách vídeňského kulturního domu Konzerthaus. Bernhard Gál pracuje s extrémně dlouhým dozvukem, který má v dlouhé ploše tendenci navodit jakési nekonečné bezčasí … do něj však rafinovaně vstupuje drobnými zvukovými zásahy, intervencemi, které toto bezčasé napětí zvláštním způsobem narušují, rozhýbávají… 

[poslech]
B. Gál: Konzerthauskeller 

Dozněl záznam živého koncertu rakouského intermediálního umělce Bernharda Gála, který se uskutečnil v roce 2008 ve sklepním prostoru vídeňského kulturního domu Konzerthaus. 

Druhá z kompozic, která dnes zazní od stejného autora, má název Ordinary Love (obyčejná láska) a vznikla během Gálova koncertu v roce 2007 v největším čínském městě Guangzhou (gonžou). S tou první jí pojí jedna skutečnost – používání extrémně dlouhého umělého dozvuku, který jakoby se na dlouhých plochách pokoušel zastavit čas.
Do celé kompozice pak neustále pronikají lokální jazykové vrstvy, jejichž používání je dost typické pro způsob gálovy práce. Obzvlášť pro Evropské publikum je pak užívání čínské řeči více zvukovou, než sémantickou událostí, které celému zvukovému předivu dodává zcela novou vrstvu.
A je myslím ještě jedna zajímavost, kterou Bernhard Gál přináší v této skladbě – totiž povlovné prolínání jakýchsi snových zvukových vrstev s naopak velice realistickými terénními nahrávkami. Vzniká tím pozoruhodná polarita, napětí mezi časem reálným a časem stylizovaným, nereálným, zastaveným, určeným pro naši fantazii… 

Druhá z kompozic Bernharda Gál teď tedy začíná, tak, jak zněla v roce 2007 v čínském městě Guangzhou (gonžou). Ať se vám dobře poslouchá a ať sonická fantazie v tomto nočním čas pracuje naplno, k tomu vám tichý éter přeje Michal Rataj. 

[poslech]
B. Gál: Ordinary Love 

Autor:  Michal Rataj

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas