Nanukova dobrodružství a Písmenka a pan Antonín
První čtení, to nic není. Nevěříte? Knižní záložka objevila dvě knížky pro malé čtenáře, které vás o tom přesvědčí.
Milí kluci, holčičky a holky, právě začal listopad, kaštany v krabici zkrabatěly, a dokonce i v závěji padajícího listí se hlásí vaše Knižní záložka.
Dneska jsem si prima užila ve dvou knížkách, co voní novotou, jsou hodně obrázkové a na obou čtu „první čtení“.
Na té z Portálu, kterou napsala Alžběta Dvořáková a ilustrovala Michaela Bergmannová a jmenuje se Nanukova dobrodružství, je dokonce napsáno „První čtení, to nic není“.
Prejže rejže, to se snadno říká tomu, který už čte, jako když bičem mrská. Naštěstí je na titulní stránce obrázek psa s dopisem v tlamě, a mě popadla zvědavost, kdo a o čem tomu štěněti malamuta, co se jmenuje Nanuk, píše.
Řeknu vám, že název knížky Nanukova dobrodružství vůbec nelže, a jedná se o pěkně napínavá dobrodružství; prozradit můžu jen to, že všechno dobře dopadne.
Druhé „první čtení“ napsala Kateřina Závadová, ilustroval Jiří Votruba a vydal Albatros.
Knížka se jmenuje Písmenka a pan Antonín a láká rovnou legračním obrázkem na titulu: písmenko A smeká klobouk, Č má sluneční brýle a R... R – to snad pije limonádu, nebo co; musím dát pozor (připomínám, že jsem záložka), abych se nenamočila.
Jak asi ta knížka začíná, co si paní Závadová zase vymyslela, bude legrace i uvnitř?
Zjišťuju to tak, že se rychle promrskám několika stránkami.
No prosím – tak ona ta písmenka spolu bydlela a například S dávalo přednost všemu oblému a zakroucenému. K snídani mělo nejradši esíčka v mlíku, k obědu kolínka v rajské omáčce. Nudle zásadně natáčelo. Na vidličku.
Jsem zvědavá, co řeknete kapitole, která se jmenuje Jak písmenka strážníkovala převozníka a končí bezvadnou písničkou; jasně, že ji vymyslelo Áčko:
Rybníkovali jsme v plaváku,
rybovali jsme chytáky.
Štípy nás mouchaly
a když začal dešťovat padák,
strážníkovali jsme převozníka.
Tím končím. Na shledanou za týden se těší vaše knižní záložka.