Marie Vodičková vs. Michaela Marksová-Tominová: Ohrožené děti a stát

20. leden 2016

Prvního ledna roku 2013 vešla v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Novela definuje systém krácení státního příspěvku, dobu pobytu v přechodném rodinném zařízení a upravuje systém přechodných a trvalých pěstounských rodin. V loňském roce ve Fondu ohrožených dětí (FOD) a jeho provozovnách – Klokáncích – kulminovala tíživá finanční situace. Klokánky dluží státu na odvodech, mají nového ředitele a prodávají své ubikace. Pozvání do Automatek přijala zakladatelka a bývalá ředitelka FOD Marie Vodičková a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová.

Novela stanovuje krácení příspěvků pro neziskové organizace na děti, které nejsou fyzicky přítomny v zařízení dva kalendářní dny po sobě. Což se, podle slov Marie Vodičkové, stalo pro Klokánky likvidační. „Před novelou se nekrátil státní příspěvek, když děti odjely na víkend k příbuzným nebo na tábor nebo pokud byly v nemocnici. Podle novely nejsou s nepřítomnými dětmi spojeny žádné náklady. Ale opak je pravdou, naprostá většina nákladů zůstává. Nemůžeme přeci propustit naše zaměstnance na čtrnáct dní nebo jim říct, že dostanou o třetinu menší plat, protože dítě bylo v nemocnici nebo sourozenci odjeli k babičce,“ říká Marie Vodičková.

Čtěte také

„Stát platil za děti, které byly de facto dny nebo týdny nepřítomné, takže já tu změnu chápu. Musím ale říct, že stále vznikají podobná zařízení, takže to asi ani dnes nebude s financováním tak katastrofální. My chystáme změnu systému tak, aby byla placena plně krizová lůžka. To znamená, že i když budou prázdná, to je logické. Ale má to podmínku, chceme, aby ta zařízení byla součástí sociálních služeb. To znamená, aby si každý kraj řekl, kolik takových krizových lůžek potřebuje, a to budou ta, která budou plně financovaná,“ doplňuje Michaela Marksová-Tominová.

„Před novelou bylo fungování Klokánku ve srovnání s dneškem ideální. Děti mohly být v přechodném zařízení tak dlouho, jak potřebovaly, zatímco dnes tam mohou být maximálně tři měsíce. V době, kdy děti mohly být v Klokánku neomezenou dobu, odcházela třetina do měsíce, polovina do dvou měsíců a dvě třetiny do půl roku. Tedy třetina dětí potřebovala být v Klokánku delší dobu a asi jen 2 % zůstávala do zletilosti,“ říká Marie Vodičková. Podle ní nabyly děti v tomto systému jistotu a citovou stabilitu a rodiče měli dostatek času na zotavení, shánění bydlení, popřípadě vyšli i z krátkodobého výkonu trestu. „V té době jsme museli odmítat tisícovku dětí ročně pro nedostatek kapacity, protože úřady dávaly přednost nám před dětskými domovy. Mohly tam být umístěny děti i na žádost rodičů a na žádost orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Jen čtvrtina dětí k nám chodila soudním rozhodnutím,“ upřesňuje Marie Vodičková.

„My mícháme několik věcí dohromady, buď dítě potřebuje dlouhodobou péči, a potom má být (když už není v rodině, což je naprostá priorita) v zařízení, které je na tuto dlouhodobou péči přizpůsobeno. A které má velmi přísná pravidla, i soukromý dětský domov má velmi přísná pravidla. Klokánky nikoli, paní Vodičková nikdy nechtěla plnit standardy soukromého dětského domova. Ale měla tam děti, které by vlastně bývaly měly být v dětském domově. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou a mají být krizová lůžka, což má jiné parametry než ten dlouhodobý pobyt. S těmi dětmi mají pracovat lidé, kteří jsou na to opravdu vyškolení, to nejsou tety v Klokáncích,“ vysvětluje Marksová-Tominová. „Navíc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může dítě zůstat rok. První pobyt je tři měsíce s pouhým souhlasem rodičů, potom další tři měsíce se souhlasem rodičů a zároveň se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany, dalších šest měsíců pobytu, když rozhodne soud, že dítě bude přiděleno do tohoto zařízení. To máme dohromady rok,“ dodává.

03124840.jpeg

Čtěte také

Marie Vodičková je kritizovaná za špatné hospodaření FOD už před rokem 2013, první Klokánek vznikl v roce 2000. „FOD je soukromá organizace, která měla velké dluhy hluboko před tou novelou, a když pominu dluhy, které si nadělali soukromě, tak jenom v roce 2006 chtěli po ministerstvu dotaci 15 milionů. Tu tenkrát dostali, ale tak netradiční cestou, že to bylo uvedeno jako velice negativní záležitost v kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu, právě proto, že ministerstvo postupovalo nestandardně,“ vysvětluje Marksová-Tominová.

„V roce 2006 vznikla novela, která poprvé stanovila státní příspěvek, dříve to byly nenárokové dotace. A ministerstvo přišlo s výkladem, že z 12 000 na dítě se může suma použít pouze na to, co dítě fyzicky spotřebuje. Ale tato částka se nesměla použít na odvody a mzdy. S tímto výkladem jsme ale nepočítali, proto jsem nepožádala o řádné dotace. Klokánky byly ve velké krizi. Protože výklad tehdejší novely byl takový, že peníze, které dítě fyzicky nespotřebuje, tudíž ty, které nedostane zařízení, se musí vracet rodičům. Jedna matka tehdy dostala 105 000 Kč za to, že se nestarala o své děti. Následně byl výklad změněn a my jsme zažádali o mimořádnou dotaci. Tehdy nám ministr Škromach dotaci schválil a vláda projednala 15 milionů, které jsme dostali. Dotaci následně prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad a shledal, že je vše v pořádku. I tři ministerské kontroly neprokázaly pochybení. A díky poslední novele jsme do začátku loňského roku přišli o 35 milionů. Novela totiž stanovuje i fakt, že nesmíme obsadit místa dětí, které jsou na dlouhodobé propustce,“ dodává Vodičková.

03374863.jpeg

Podle Michaely Marksové-Tominové FOD není zdaleka jedinou organizací, která provozuje krizová lůžka pro děti vyžadující okamžitou pomoc: „Já si pamatuji, pracovala jsem na ministerstvu před víc než deseti lety, že FOD prostřednictvím Marie Vodičkové měl sklony k tomu vykládat si řadu zákonů trochu svým způsobem.“

Pokud chcete slyšet o Klokáncích víc, poslechněte si Automatky.

autor: Barbora Sedláčková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.