Automatky o animaci pro děti a interaktivní výstavě Trnkova Zahrada s vnukem Jiřího Trnky

„Trnkova Zahrada není úplně výstava, jak si představujeme. Je to interaktivní instalace, kde se kloubí dohromady všechna možná média, počínaje animací, divadlem, rozhlasovou pohádkou, motokrosem a dětským hřištěm. Primárně je to zaměřené na rodiny s dětmi, školy a školky a říkáme tomu ‚originální kybernetoskop‘. Sami nevíme, co ten kybernetoskop je, a zjistí to jen ten, kdo tam přijde,“ říká Matyáš Trnka.

Jiří Trnka napsal knížku a zároveň ji ilustroval, do filmové podoby ji ale převedl Břetislav Pojar. Sám Trnka nikdy s žádným obrázkem nepohnul. Věnoval se ale filmové loutce. V roce 1946 získal za svou práci ve filmu Zvířátka a Petrovští ocenění na filmovém festivalu v Cannes. In memoriam byl sto let po svém narození na témže místě označen za „vzbouřence proti Disneymu“.

„Filmy, které fungovaly třeba v 60. a 70. letech na děti nebo i na dospělého diváka, jsou dnes už často pomalé. To tempo se mění. Není to pouze tím, že potřebujeme rychlé akce, ale také střihová skladba je někde jinde. Oblíbené jsou samozřejmě všechny filmy od studií, jako jsou Disney, Pixar, 3D animace, Shrekové a Doby ledové. Snímky, které jsou naprosto profesionálně připravené, aby se líbily celé rodině. Neříkám to ve zlém, to je naprosto perfektní práce, ale podle mě je všechno dopředu spočítané. Pracují na tom velké týmy, často větší než u hraných filmů, přesně vědí, co se stane, dokonce vědí, jaké figurky se budou prodávat. To je velký kalkul, ale těžce profesionální. My jsme oproti tomu víc autorští, tady je to víc o vizi autora, který si film připraví a chce to nějak udělat, ne, že by kašlal na diváka, ale nepodřizuje se mu,“ dodává Matyáš Trnka.

Pokud chcete slyšet víc nejen o výstavě, ale i o tom, jak nás a naše děti ovlivňuje střihová skladba filmu, poslechněte si nový díl Automatek.