Automatky: S bezplenkovou metodou miminka vylučují do nádoby ihned po narození

15. červenec 2016

„Na začátku průmyslové revoluce se děti odkládaly do různých zařízení, kde se třeba přivazovaly k topení, aby nemohly odejít od nočníku, anebo se jim různými způsoby dráždil konečník, aby vykonaly velkou potřebu právě ve chvíli, kdy se to kvůli okolnostem nejvíce hodilo. Bylo to v době, kdy se zpřetrhaly rodinné tradice, protože oba rodiče museli co nejdříve do práce, a v zařízeních pro děti si vychovatelky potřebovaly zjednodušit práci,“ říká Lucie Harnošová, lektorka kontaktního rodičovství.

Lucie Harnošová začala praktikovat bezplenkovou metodu už před devíti lety se svou první dcerou. V knize Bez plenky – Laskavá moudrost přirozené hygieny nemluvňat ji detailně popisuje Ingrid Bauerová.

„Už za dob našich babiček se nečekalo na čas, kdy dětem vezmeme plenu, tak dlouho jako dnes. Ale samozřejmě se odplenkování nepraktikovalo takovým způsobem, který negativně ovlivňuje psychiku dítěte a je nátlakový. Ideálně bychom měli dítě podporovat v tom, aby začalo vylučovat samo, přirozeně na záchod. Dát nočník třeba do každé místnosti, aby si mohlo samo dojít, dát na záchodové prkénko redukci a k toaletě stupátko. Skvělé je jít příkladem, pokud vezme tatínek chlapečka s sebou vyčůrat,“ dodává Lucie Harnošová.

Při bezplenkové metodě si všímáte signálů, které vám dítě dává, protože je pro něj údajně nepřirozené kálet ve „vlastním hnízdě“. Pokud bezplenkovku nepraktikujete a chcete odnaučit své dítě plenkám, stačí nabízet nočník před a po spaní a stejně tak i po jídle.

Chcete-li slyšet více o bezplenkové komunikační metodě, při které děti vylučují do mističky hned po narození, poslechněte si Automatky.

autor: Barbora Sedláčková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.