Architekt a urbanista Jan Gehl: Nebojuji proti autům, ale za lepší život lidí

25. říjen 2016

Hostem Bourání byl světově proslulý dánský architekt a urbanista Jan Gehl, který přijel do Prahy na pozvání vedení města, aby se zde zabýval zlepšováním veřejných prostranství (tak, jak je k tomu vyzýván městy celého světa).

Pilotním projektem, ke kterému zde byl vybídnut, je úprava severo-jižní magistrály a projekt této spolupráce se má rozběhnout na jaře příštího roku.

Jan Gehl (*1936) vystudoval architekturu v druhé polovině 50. let v Kodani, ale jeho názory zásadně pozměnilo setkání s jeho budoucí ženou Ingrid, psycholožkou, která mu kladla jednoduchou otázku: „Proč se vy, architekti, více nezajímáte o lidi a o to, jakým způsobem užívají prostředí, ve kterém žijí?“ Tato otázka stála na začátku dlouholetého zkoumání vztahu mezi veřejným prostorem a veřejným životem a byla rozpracována mj. v mnoha knihách, z nichž tři byly rovněž díky Nadaci Partnerství přeloženy do češtiny: Život mezi budovami (2000), Nové městské prostory (2002) a Města pro lidi (2012).

V první části rozhovoru jsme si povídali o důvodech jeho současné návštěvy Prahy. O rozdílech, ale především o stejnostech, které je možné najít v řadě měst celého světa. O tom, že téměř vždy, když někam přijede, čelí kritice, že myšlenky z vyspělé části Evropy, ze Skandinávie, nejsou přenosné do jiných částí světa, například do New Yorku. Popsal, jakým způsobem se z akademika, který vyučuje na vysoké škole a píše knihy, stal praktik. Co ho skutečně vedlo k založení vlastní architektonické kanceláře, která pouze nepopisuje současný stav a nekritizuje, ale nabízí také možné řešení.

Ve druhé části rozhovoru Jan Gehl popsal, jak dnes vypadá jeho kancelář, jakým způsobem spolupracuje s experty z mnoha různých profesí. Zdůraznil, že jeho snahou není bojovat proti autům, ale za lepší život lidí. Klade důraz na to, aby město bylo přátelské pro lidi, kterým je na jednu stranu pouze 8 let a na druhou 80, protože pokud bude město vyhovovat jim, je slušná šance, že bude vyhovovat i všem ostatním. Končili jsme jeho úvahou o tom, jaká budoucnost nás čeká, a popsáním jeho spokojenosti s tím, že žije ve městě (v Kodani), které je za 54 let jeho společného života se ženou Ingrid každým dnem o něco lepší. Na konci rozhovoru Jan Gehl neopomněl vyzdvihnout práci překladatelky, která dokázala pracovat s jeho dlouhými souvětími, a jasně tím doložil, že strategie navrhování „lidé vždy na prvním místě“ je myšlena skutečně vážně.

Výsledky dosavadní práce Jana Gehla a jeho týmu si můžete prohlédnout zde.

autor: Adam Gebrian
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.