Bourání s krajinářským architektem Vladimírem Sittou

Povídali jsme si o jeho životních osudech i práci. O roli krajinářských architektů ve společnosti, ve světě, ale rovněž v Česku. Jak jejich situaci momentálně vnímá a jaké to je vyučovat na fakultě architektury ČVUT v Praze.

V nedávno publikovaném textu popsal situaci v Česku takto: „ Pro situaci, v níž se zahrada u nás již dlouhou dobu nachází, by se dal použít výraz kulturní periferie. Způsoby, jimiž občan reagoval na centrálně plánované nedostatky v minulosti, byly přirozené. Při pěstování kedluben se samozřejmě schopnosti pojímat prostor nijak nekultivovaly. A dnes? Ani krátká exkurse do sídelních blíženců větších českých měst s vybotoxovanými ač často vágně funkcionalistickými a zjevně nákladnými individuálními domy, zvědavého návštěvníka nepřesvědčí o tom, že zahradní umění se u nás pozvedlo nad zemědělskou úroveň. Naopak, kde předtím byla k nalezení kultivační poctivost, najdeme dnes prostor zaplněný vizuálním, ač vzdáleně zeleným haraburdím. Tento paskvilní roh hojnosti nabízí každé zahradnické centrum. Před kolekcí zmrzačených jehličnanů a neomalených obsypů z šutrů, kterými se naparuje majitel nového, často psychedelickými barvami natřeného obytného bunkru, dávám osobně přednost zahradě nutnosti, ke které nás dotlačil nedostatek centrálního zásobování…”

Vladimír Sitta se narodil v Brně. V tehdejším Československu vystudoval krajinářskou architekturu a roku 1979 emigroval do Německa. Odtud roku 1981 zamířil do Austrálie, která se stala jeho domovem. Roku 1986 založil vlastní firmu Terragram. Za svoji práci obdržel mnoho cen, včetně Peter Joseph Lenné Prize z let 1981 a 1986, nebo President's Award of the Australian Institute of Landscape Architects roku 2002.
http://terragram.com.au