Ondřej Šefců v Bourání: Cílem památkářů je, aby novostavby vstupovaly do prostředí jako dobře vychovaný host
Hostem 184. dílu Bourání byl architekt a ředitel územního odborného pracoviště Praha Národního památkového ústavu Ondřej Šefců.
Mluvili jsme o jeho původně technickém vzdělání a o cestě k památkové péči. O nebáječnosti období na přelomu 70. a 80. let. O nástupu do Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody pouhé čtyři dny po promoci. O srovnání pozice památkové péče před rokem 1989 a po něm. O fatální neúdržbě některých nesmírně cenných památkových komplexů, ale také o velmi dobrém památkovém zákoně v období socialismu. O prosazení památkových rezervací a zón. O nezbytnosti ochrany památek, stejně jako přírody. O přiznávání vlastních chyb. O sporech s architektem Karlem Pragerem ohledně přepatrování Rudolfina.
O smutné kombinaci neschopnosti údržby, nedostatku stavebních materiálů a nezájmu. O nesmírné odolnosti klasické architektury. O často větší zajímavosti parcely než objektu na ní stojícího. O nepřesnosti výrazu „dvojkolejnost památkové péče“. O zájmu všech na větší předvídatelnosti rozhodování. O přílišné rychlosti současného vývoje. O absenci absolutních kritérií pro posuzování kvalit novostaveb. O nezbytnosti vyjednávání a dělání ústupků.
Ondřej Šefců (* 1958)
Absolvent fakulty architektury ČVUT Praha, obor architektura a územní plánování. Od roku 1983 zaměstnán jako odborný pracovník Státního ústavu památkové péče (dnes Národní památkový ústav). V 80. letech pracoval na regeneraci městských památkových rezervací (Tábor, Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, České Budějovice, Prachatice). V 90. letech působil jako památkový dohled na obnově paláců pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, Valdštejnského paláce pro Senát ČR, na obnově Staronové synagogy, Klementina, paláce Kinských pro Národní galerii a dalších objektů. V současné době pověřen odbornou garancí při obnově Karlova mostu, zámku Kratochvíle, hradu Křivoklát, hradu ve Strakonicích atd. Je členem vědecké rady Národního památkového ústavu v Pardubicích. Od roku 1996 je místopředsedou Společnosti pro technologie obnovy památek, kde pořádá odborné semináře. Publikuje odborné články a zabývá se kresbou historických památek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.