Děti brazilských favel a samota patagonské farmy aneb Jak Jenda a Bětka jeli spasit svět
Jan Havel a Alžběta Prudilová odjeli do chudinské favely brazilského města Alagoinhas pracovat s místními dětmi. Další tři měsíce po vypršení brazilských víz pak cestovali po Argentině, Bolívii a Chile a poznávali krásy kontinentu.
„Jenda chtěl vždycky cestovat a mít domov na zádech, já jsem vždycky chtěla spasit svět. Když jsme se dali dohromady, museli jsme udělat oba trochu kompromisů a ústupků a nakonec z toho vyšel náš plán jet do Brazílie dobrovolničit,“ říká Bětka Prudilová.
Vánoce i konflikty s dětmi z brazilských favel
Do Brazílie dorazili dva týdny před Vánoci. „Že jsou Vánoce, jsme ani moc nezaznamenali. Bylo hrozné vedro, trochu jsme zpívali a viděli Brazilky se santovskými čepičkami v bikinách,“ usmívá se Jenda.
Každý den museli řešit často konfliktní situace s dětmi z problémových rodin. Díky tomu, že oba studovali sociální práci a i v drsných momentech měli na vědomí cíl toho, co dělají, situace zvládali. „Někdy nás taky drželo některé z rozčilených dětí pod krkem a nebyla to sranda. To byla ale spíš výjimka a je potřeba chápat, v jakých podmínkách ty děti vyrůstají,“ říká Bětka. „Když se nám každý den ráno děti posmívaly kvůli naší slabé portugalštině, bylo to ale vyčerpávající,“ přiznávají oba. Za zásadní nevýhodu ale považují právě to, že se portugalštinu učili až za pochodu.
Dali jsme přednost dobrovolnické výpomoci na patagonské farmě před profláknutým okruhem národními parky
Z Alagoinhas (ve státě Bahía) přes Salvador a Rio de Janeiro jeli do Buenos Aires (kde se setkali s rodiči) a do Chile. „Chceme vidět Tichý oceán i lesy v Bolívii,“ psali na svém blogu. Po Chile stopovali a v Patagonii strávili čtyři týdny jako dobrovolníci na farmě.
Nelitují, že tomu dali přednost před obvyklým okruhem po chilských národních parcích. „Přicházel podzim, a tak jsme spojili užitečné věci – mohli jsme bydlet pod střechou, ušetřit a poznávat krásnou krajinu okolo a taky se něco naučit z místního života.“ Na závěr půlroku v Jižní Americe si pak nechali cestu po Bolívii – i ta je ale ještě stihla překvapit v příjemném i nepříjemném slova smyslu.
