Martin Spilka v Casablance: Dva roky prázdnin v Tanzanii
„První kempování v tanzanském národním parku Ruaha byla bezesná noc. Řev lvů a návštěvu hrochů kousek od stanu jsem psychicky prostě neunesl. Nad ránem jsem zbaběle utekl dospat noc do budovy poblíž,“ vzpomíná s úsměvem Martin Spilka.
NP Ruaha, největší park na celém africkém kontinentu, nakonec navštívil sedmkrát a považuje ho za svoji srdcovou záležitost. Podobný strach z divočiny pak spolu s ním později zažívali kamarádi, kteří ho přijížděli navštívit během jeho dvouletého pobytu v Tanzanii. Martinova přítelkyně totiž v Tanzanii pracovala na švýcarské ambasádě a Martin měl dost času cestovat.
Od lvů ke gorilám a zase zpátky
Serengeti, Ngorongoro, Kilimandžáro anebo Tanganika a další jména jsou málem synonyma bohatství africké přírody a jasné turistické magnety východoafrického státu. „Cestuju právě za přírodou,“ potvrzuje Martin Spilka. Z tanzanských parků mu za dva roky unikly jen některé malé, okrajové. Naopak se vypravil do Rwandy a Ugandy, aby viděl i Queen Elizabeth’s NP a horské gorily v pralesním národním parku Virunga. „Je to velmi drahá záležitost a gorily má možnost navštívit jen omezený počet lidí jen na pouhou hodinu. Někdy je třeba si bookovat čas až několik měsíců dopředu. Národní park to má ale skvěle zorganizované. Gorily pak pozorujete z několika metrů jednu hodinu a je to silný zážitek.“
„Cestovat do afrických národních parků organizovaně a s průvodci má své nepopiratelné výhody. Rangeři vědí, kde se zvířata pohybují, a navíc si dávají vědět o jejich pohybu vysílačkami,“ říká Martin. Občas také v terénu vidí zvířata, kterých si jinak vůbec nevšimneme. „My jsme měli většinou jen mapu, a když jsme se na pohyb velkých zvířat dotazovali ostatních lidí, nedokázali jsme některá místa, kam nás posílali, někdy ani najít.“ Ale samostatná navigace a kempování uprostřed divočiny (zatímco turistické skupiny se shromažďují v ubytovacích zařízeních a stálých táborech) je prostě něco trochu jiného. Každé spatřené zvíře pak má úplně jinou hodnotu.
Posvátná masajská sopka
Martin většinou cestoval s vlastním terénním kempovacím autem, které si vybavil i podle zkušeností z Botswany a Namibie, kde si africké národní parky vyzkoušel poprvé. Vyrazil i na Mt. Kilimajaro a Mt. Meru a větší zážitek než vyhlášený park kolem kráteru sopky Ngorongoro pro něj představovala posvátná hora Masajů Oldoinyo Lengai, pokrytá šedou lávou. „Výstup na východ slunce je úžasný. Na horizontu jsou Mount Meru a Kilimandžáro, po cestě procházíte masajskými vesnicemi. Pro nás byla Oldoinyo Lengai koruna třídenního treku. Unikátní zkušenost.“
Na závěr Casablanky došlo ještě taky na potápění na tanzanském Mafia Island se žralokem velrybím. Poslechněte si záznam!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
