Čelisti: Mad Max jako ikona ze Země zítřka a jedno canneské volání

29. květen 2015

Pozdě, ale přece. Návrat režiséra George Millera k šílenému pouštnímu jezdci jménem Max získává čím dál tím víc kladných ohlasů. Jestli si je zběsilá akční podívaná zaslouží, nebo jde o blouznění z přemíry slunečního záření, nám pomohli rozklíčovat filmoví kritici Kamil Fila a Antonín Tesař. Oba byli snad až nesoudně nadšení. Málokdo však umí, tak jako oni, zařadit Mad Maxe jednadvacátého století do širokého kontextu australské kinematografie a postapokalyptického žánru jako takového.

Daniel Řehák byl jediný, kdo viděl dětský film oscarového režiséra Brada Birda Země zítřka, a těžko se vyrovnával s jistým zklamáním ze snímku s tak nádherným a pozitivním sdělením, ale škobrtajícím scénářem. Bird je sice mistr střihu a nápadité akce, ovšem s poněkud upovídaným dílem scenáristy Damona Lindelofa si nedokázal poradit tak, aby bylo možno jej zařadit vedle jeho skvělých animáků Úžasňákovi nebo Ratatouille, o Mission: Impossible – Ghost Protocol ani nemluvě.

Nezbývalo než zavolat Vítkovi a Alešovi do Cannes, odkud ty dvě hlavy udělovaly veřejně rozumy, zážitky a poučky o nošení podpatků a amputovaných palcích. To zas jednou bylo…

Čtěte také

autor: Daniel Řehák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.