Živé vysílání z Hospicu Dobrého Pastýře

Hospic v Čerčanech je živý a pulsující prostor, o čemž nás hned v úvodu přesvědčí recepční Hana Larysová. Z krátkého rozhovoru se dozvíte, kdo všechno přichází do Hospicu Dobrého Pastýře. Kromě příbuzných pacientů totiž tvoří část příchozích návštěvníci přilehlé restaurace, ale také různých denních stacionářů.

Budova hospicu byla dokončena v roce 2008 a od té doby jím prošlo okolo 600 pacientů. Největší část tvoří zejména lidé z Prahy a středních Čech. Část klientů také přichází i z větší dálky, ti se často pro Hospic Dobrého Pastýře rozhodli po vlastní návštěvě. Honza Dolfi nám povídal o svém příchodu do hospicu, vztahu k pacientům, s nimiž jako administrativní pracovník nepřijde tak často do styku. V rozhovoru se také dozvíte, jak je celé zařízení financováno, jak se dá do hospicu dostat a jak se snaží klientům jejich poslední dny zpestřit.

Živé vysílání z Hospicu Dobrého Pastýře

Živé vysílání z Hospicu Dobrého Pastýře

Jan Žižka chtěl vždy pracovat v pomáhající profesi, hospic si ale nepředstavoval, obával se každodenního kontaktu se smrtí. To se změnilo po krátké stáži, v Dobrém Pastýři pracuje jako ošetřovatel. V každodenní péči považuje za nejdůležitější prokazovat umírajícím lásku, jemu samotnému k tomu pomáhá víra v Boha.

Paní Marie Holková se v hospicu má podle vlastních slov „jako nikdy v životě“. Jaký má pobyt v Dobrém Pastýři rytmus? Přemýšlí často o smrti?

Pavel Šoura má nádor na mozku, který se nedaří vyléčit. Před příchodem do hospicu uvažoval kvůli bolestem doprovázejím chemoterapii o ukončení svého života. V Dobrém Pastýři, zařízení, jež „si zaslouží zasadit do zlata“, znovu našel sílu žít.

Staniční sestra Milena Rabiňáková pracuje v hospicu od jeho založení. Jaký je rozdíl v práci sester tady oproti nemocnicím nebo léčebnám dlouhodobě nemocných? A daří se jí nezcyničtět?

Práce v hospicu je odlišná i pro administrativní pracovníky. S Kateřinou Šandovou si povídal Pavel Sladký o pocitech, které měla při nástupu. Jaké to je pracovat na místě, kde umírají lidé? Jak to ovlivňuje její vnímání života a smrti?

V Dobrém Pastýři pracuje spousta dobrovolníků, jsou to studenti nad 18 let, řemeslníci, ale i manažeři nebo lidé v důchodu. Jana Ambrožová, koordinátorka dobrovolníků a psycholožka, přibližuje, jak tito lidé pracují na různých projektech, jak se někteří z nich postupně více zapojují a postupem času se stávají zaměstnanci.
Věra Ziková začínala jako dobrovolník při připravování různých dílen pro klienty hospicu. V dnešní době je projektovou manažerkou nově vznikajícího komunitního centra. Budova je teprve ve výstavbě, ale už od konce léta by mohly ve spodní části začít první volnočasové aktivity nejen pro klienty hospicu. Občanské sdružení Tři chce více zapojovat místní občany do celého dění, seznamovat je s chodem hospicu, pořádat vzdělávací semináře a další činnosti. Podrobnosti se dozvíte z rozhovoru s Janou Ambrožovou a Věrou Zikovou.

V Dobrém Pastýři také vznikl coby doplňková sociální služba denní stacionář. Ten funguje jako místo setkávání starých lidí převážně žijících mimo hospic, místo, kde cvičí tělo i mysl.Na starosti ho má Dáša Klečková. Jak se daří naplnit záměr, s kterým byl stacionář zbudován? Co baví seniory, kteří se v něm scházejí, nejvíc?

Lídé, kteří přichází do Dobrého pastýře, se ocitají na samém konci své cesty a život jejich blízkých pokračuje dál. Věnuje se hospic pozůstalým? A pomohla by práce v hospicu Honzovi Dolfimu vyrovnat se se smrtí člověka z jeho okolí? Bavili jsme se také o plánech hospicu dobudoucna...