Crossings: Boj za vlastní rodinu

O tom všem s Pavlou Burgos, která si vzala za muže Mexičana a společně žijí v Česku, s Andrejem Egorovem, který se snaží sloučit svou rodinu a získat víza pro děti a manželku, a s Oksanou Rizak, která má v Praze vlastní advokátní kancelář a zabývá se právě migračním právem. Moderování se ujala Marzya Kroupová z Fóra migrantů.

V České republice jsou tisíce migrantů a migrantek, kteří čekají na vyřízení svých žádostí o prodloužení dlouhodobého nebo trvalého pobytu. Žijí v provizoriu a nejistotě a nevědí, co s nimi bude. Taková situace vytváří velmi emotivní životní příběhy. Jedním z nich je určitě výpověď pana Alexe (red. na jeho žádost změnila jméno), kterou zaznamenala Markéta Žižková z programu Migrace organizace Člověk v tísni. Své zkušenosti pak doplní i naši hosté.

V boji za svá práva a možnost přivézt do Česka své děti nebo manželku pomáhají migrantům české neziskové organizace, které poskytují zdarma právní poradenství.
Jak se ukázalo, právě hrozba žaloby a intervence advokáta donutí české úřady, aby začaly jednat. A na tom se shodli i všichni hosté ve studiu.

Městský úřad, úředník, (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Svůj vlastní přiběh, kde hraje hlavní roli nejen sloučení rodiny, ale i snaha o následnou rozluku, zaznamenala Ksana Vachruševa. „Když jsme se do sebe zamilovali a můj budoucí manžel plánoval odjet do zahraničí. Stála před námi otázka, jestli se rozejdeme nebo se vezmem. Tak jsme se vzali… a odstěhovali do Čech. Nebýt manželství, nepřežila bych tu ten první rok,“ říká Ksana.

Rozhlasové křižovatky doporučují: Navštivte 12. června v Evropském domě veřejnou debatu na téma Slučování rodin v České republice

Vyjádření Ministerstva vnitra na otázky Radia Wave:

Kolik žádostí o dlouhodobý nebo trvalý pobyt PO LHŮTĚ eviduje odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra k březnu 2013?
Mimo Prahu – dlouhodobé pobyty – 1 605 spisů, trvalé pobyty – 542 spisů; v Praze – dlouhodobé pobyty – 16 800 spisů, trvalé pobyty – 7 600 spisů.
U některých spisů však došlo k přerušení řízení. Systém nám však neumožňuje rozpoznat, které spisy to jsou, takže tato čísla neznamenají, že všechny jsou tzv. „po lhůtě“. Řízení bývá zpravidla přerušeno až u 50 % žádostí.

Plánuje MV ČR tuto situaci řešit, a to jak obecně, tak konkrétně s ohledem na rodiče, kteří čekají potomka nebo se jim dítě narodí v období překlenovacího víza? (Viz příběh pana Alexe)
Žádosti dětí narozených na území jsou zpravidla vyřizovány v zákonem stanovené lhůtě. O žádosti nemůže být ale rozhodnuto dříve, než je vydáno povolení k pobytu rodiče dítěte (nositele oprávnění ke sloučení). Tato skutečnost samozřejmě ovlivňuje délku řízení o žádosti dítěte.
V případě, že žádost dítěte narozeného na území není vyřízena ve lhůtě 60 dnů od jeho narození, tedy v době přechodného pobytu stanoveného zákonem, je mu přiznána fikce tohoto přechodného pobytu, a dítě tak pobývá na území legálně.

Náš respondent (pan Alex) se musel obrátit na advokáta, kterého si sám zaplatil, a až poté začal OAMP jednat, a rodina nakonec získala trvalý pobyt.
Za účelem podpory cizinců ministerstvo ročně financuje nevládní organizace a Centra na podporu integrace cizinců (roční náklady v řádech desítek milionů korun), tak aby cizinci měli přístup k bezplatné pomoci, informace o těchto institucích lze nalézt na jednotlivých pracovištích, není tedy nutné se obracet pouze na advokáty.

Zákonná lhůta na vyřízení víz k pobytu je 60 dní – rodina čekala 12 měsíců a ještě za to, aby se domohla svého práva, musela zaplatit. Vnímá MV ČR tuto situaci jako standardní a jak ji chce případně řešit?
Ministerstvo tuto situaci nevnímá jako standardní a snaží se řešit žádosti v rámci svých materiálních i personálních možností. Nadále je snaha najít další personální zdroje, tak aby agenda mohla být vyřizována včas. V mnoha případech však lhůta nestačí, pokud mají být prověřovány některé další skutečnosti, například formou výslechů či ověření skutečnosti u jiných orgánů.

Jaké jsou podmínky, které musí cizinci splnit, pokud chtějí získat pobyt za účelem sloučení rodiny?
Pokud se jedná o žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny podané na území ČR, tak předloží cizinec ke své žádosti: cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování, fotografii, doklad prokazující příbuzenský vztah a doloží prostředky k pobytu na území.

Pořad Crossings představí příběh muže, který chtěl získat pobyt za účelem sloučení rodiny – pobyt získaly pouze 2 děti, jejich matka ovšem ne. Protože tu pracoval a nebyl by schopen se o své děti starat, byla pro něj tato situace neřešitelná – i on se musel obrátit na advokáta. Jaká jsou kritéria při posuzování a udělování pobytu za účelem sloučení rodiny a je běžné, aby došlo k takové absurditě, kdy pobyt získají děti bez matky?
K takovým situacím by docházet nemělo, už z důvodu přiměřenosti zásahu do rodinného a soukromého života cizince, nicméně úplně vyloučit je nelze. Bez znalosti tohoto případu nelze určit ani konkrétní důvod zamítnutí žádosti matky, kterým tak může být např. nesplnění podmínky trestní zachovalosti, zařazení do informačního systému smluvních států apod.

Jaké jsou nejčastější důvody, proč není pobyt za účelem sloučení rodiny udělen?
V převážné většině případů je důvodem pro zamítnutí žádosti nedostatečnost příjmů žadatele a spolu s ním posuzovaných osob, dále pak nesplnění zákonných podmínek pro podání žádosti (neoprávněně podaná žádost), příp. nedoložení náležitostí žádosti stanovených zákonem (např. doklad o zajištění ubytování, cestovní doklad aj.).