Crossings: Proč vietnamští obchodníci vykuřují zlé duchy?
Děti v Angole vedle sebe čůrají a pak ta místa vzájemně přeskakují, v Rusku vám na pupínek pomůže zelí a jihoameričtí novorozenci dostávají na čelo sůl nebo popel, aby se zklidnili. Každá kultura si nese rady a pověry, které po staletí předávají ti nejstarší. Někde se lidová moudrost přísně odděluje od náboženství, jinde se tradice prastarých národů s novou vírou prolínají. Všude se ale chodí pro radu, jak se vyhnout smůle nebo chřipce, za prarodiči nebo stařešinou.
„Když vás něco bolí, jdete v naší kultuře spíš za babičkou než za lékařem. K tomu jdeme, až když je potřeba říznout do těla,“ vypráví Huyen Tranová, která žije v Česku odmalička. Vietnamci třeba věří, že na bolest a zlé duchy, kteří ji způsobili, funguje kovová lžíce nebo mince, kterou se postižený člověk škrábe na zádech. Za svou babičkou míří pro radu i Lída Kopecká z Fóra migrantů. Rusko je na pověry a metody rodinného léčitelství hodně bohaté.
„Babička zná všechny vychytávky. Třeba na pupínek patří zelí, na ječné zrno je dobré vařené vejce. Umí poradit i ve vztazích. Když se v Rusku chce dívka vdát, neměla by sedět na rohu stolu. Když spí na novém místě, může ve spánku požádat, aby se jí zjevil její budoucí manžel,“ dodává Lída.
Evangelický farář Leonardo Teca pochází ze severní části Angoly, kde léčivé i životní rady udělují ti nejstarší. V jeho případě to byl dědeček. Ten věděl, jakou bylinu si natrhat, jaké cviky použít nebo jak využít magie a zaříkávání. Leonardo sám na pověry nevěří, ale některé spojené s jeho rodnou zemí se mu jasně vybavují. „V Angole se klade důraz na to, aby rodina měla děti obou pohlaví. Vštěpuje se to už dětem. A ty, aby se jim jednou v budoucnu narodili holky i kluci, vedle sebe močí, pak přes to skáčou a přitom opakují jednu konkrétní říkanku,“ popisuje Leonard. Aby měli mladí lidé šťastné manželství, žádá pak na severu Angoly o ruku nevěsty teta – a to sestra ženichova otce.
Rituály patří ke každodennímu životu jihoamerických indiánských kmenů, které navštěvuje už přes deset let Míša Petersen. Lidová moudrost je tam úzce spojená s křesťanskou vírou a s úctou k přírodě a zemi. Jako například, když se narodí dítě. „Při daném obřadu se zasévá semínko a tím se dítěti dává jméno. Dítě se představuje do čtyř světových stran všem elementům a taky ochutnává různé chutě. Dostane trochu citronu, trochu slaného a sladkého, aby bylo připravené na život,“ říká Míša.
Život Vietnamců ovlivňuje už od narození zásadním způsobem horoskop, který určuje skoro všechno – kdy se má člověk vdát nebo oženit, koho si vybrat za ideálního partnera, kdy zplodit potomka. „Každá maminka ve Vietnamu ví, koho pro svou dceru nebo syna vybrat jako ideálního partnera. Mám kamaráda, který by si měl podle čínského horoskopu vzít psa a porodit koně, což může znít hodně zvláštně,“ usmívá se Huyen. Údiv pak může v českých zákaznících vzbudit vietnamský obchodník vykuřující svůj obchod svazkem novin, který intenzivně nadává. Nejde o náznak náhlého pomatení smyslů, jak by se mohlo zdát, ale o rituál vyhánění zlého ducha. Tím obchod zamoří zákazník, který přijde první, ale nic si nekoupí. Takovou smůlu může podle vietnamských pověr vyhnat jedině plamen a sprosté nadávky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
