Deska týdne: Antony and the Johnsons
Třetí album tohoto originálního spolku okolo ústřední postavy, jíž je zpěvák Antony Hegarty, nese název The Crying Light a vyšlo 19. ledna u labelu Secretly Canadian. Jestli obstál následník fanoušky i kritikou milovaného I Am a Bird Now se ctí, najdete v souhrnu rubriky Deska týdne.
Asi není přehnané tvrdit, že v New Yorku usazené Antony and the Johnsons si snad každý zapamatuje na první poslech. Na přelomu milénia vyšel jejich eponymní debut na labelu Durtro Davida Tibeta ze zpřízněných Current 93. Nezaměnitelný hlasový projev i androgynní vizáž zpěváka a klavíristy Antony Hegartyho v doprovodu komorní akustické kapely působil jako malé zjevení.
Další podrobnosti najdete v profilu od Roberta Candry.
Do rubriky Deska týdne se Antony propašoval už několikrát. Coby host u Coco Rosie nebo Hercules And Love Affair. Tentokrát ale splácíme po výjimečných dvou albech - která se nám do rubriky neprobila - dluh s jeho autorskou deskou pod hlavičkou Antony and The Johnsons. The Crying Light je vedle nové desky Animal Collective podle mnoha publicistů už teď zkraje roku kandidátem na nejvýznamnější album roku 2009. Více najdete v recenzi Tomáše Turka
Album The Crying Light je dedikováno japonskému tanečníku Kazuovi Ohnovi, jehož fotografie zdobí i obal Plačícího světla. Antony se k legendárnímu tanečníkovi, který je ve svých 102 letech upoután na invalidní vozík, hlásí jako ke svému uměleckému rodiči. Co si o třetím počinu myslí hudební publicista Pavel Klusák?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
