Deska týdne: The Dead Weather
Na labelu Jacka Whitea Third Man Records před několika dny vyšel dlouho očekávaný dlouhohrající debut jeho nového projektu The Dead Weather. Album s názvem Horehound nás uhranulo svými kvalitami, takže prakticky nebylo pochyb o nové Desce týdne.
I dvě dlouhohrající desky s partou Raconteurs a následné vyčerpávající turné nezastavily Jacka Whitea z White Stripes v uměleckém přetlaku. Na posledním turné s The Kills se blíže sčuchl s frontmankou Alison Mosshart a hned z toho byla další kapela. Ta se jmenuje The Dead Weather a Jack s Alison do ní přibrali z Raconteurs ještě Jacka Lawrence a Deana Fertitu, který si současně plní své závazky i u Queens of the Stone Age. Všechno špatné je k něčemu dobré. Podle nejčastěji citované verze z úst Alison si na posledním turné Jack zablokoval páteř, a poprosil ji proto o chvilkový záskok v pár písničkách Raconteurs. Xkrát propíraná společná chemie byla za chvíli na světě. Zevrubný profil Whiteova nového projektu pro vás připravil Pavel Zelinka.
"Od chvíle, kdy se vám do uší zakousnou první cirkulárkové riffy a zválcují vás varhanní orgie, co se vám za nehty zaříznou odrzlé i ztrápené vokály a k zemi vás přibijí jednoduché, ale bonhamovsky drtivé bicí, jste plně v moci tohohle šamanského spolku. White a spol. levou zadní dokazují, že blues je živá hudba s obrovským přesahem pro žánry, které přišly po něm. V žádném případě se ale nebojte nějakého zpátečnictví. Přes Whiteovu známou zálibu v retro nástrojích a zvucích Horehound dýchá současností. The Dead Weather přinášejí strhující plnokrevnou nahrávku s velkorysou dávkou vzácného koření, které se z rocku poslední dobou nápadně vytrácí. Jejich deska má totiž temnou hloubku, syrové drama, nevyzpytatelné napětí, po čertech ostré hrany a nestydatý sexappeal," nešetří uznaním a chválou Robert Candra v první recenzi.
Druhý recenzent, hudební publicista Tadeáš Haager, s ním ne tak úplně souhlasí: "Je to rock od první do poslední noty, řvavý, tvrdý a nadržený. Nic víc, ale ani nic míň. Nesmazatelné vrypy do hudební historie dělá Jack White většinou jen ve White Stripes. Chápu ale, že stále zkouší a hledá někoho, u koho by třeba mohla proběhnout podobná chemie jako s Meg, ale mohl by se ještě opřít o jeho hráčské schopnosti a výsledek by byl třeba ještě lepší. Chápu, že ho strašně baví zkoušet něco jinak a s někým jiným. Tentokrát se to ale zase úplně nepodařilo. Je rozdíl mezi průměrnou deskou od průměrného umělce a průměrným albem hudebního génia. Horehound je ten druhý případ. Takže ji rozhodně asi nebudete muset mít doma všichni."
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
