Deska týdne: Liars
LiarsFoto: Press kit
Liars, trio, jež se z post-punkového revivalu dostalo přes šamanské noise-rockové zaříkávání až k elektroakustickým experimentům, právě vydává svou novinku Sisterworld, která si svými kvalitami řekla hlasitě o pozornost rubriky Deska týdne. Až surrealisticky vyznívající album opouští schizofrenní nálady a stylistické veletoče ve prospěch akcentu na detail.
Newyorský Brooklyn se na počátku této dekády proměnil v pestrou líheň kapel, jež se rozhodly resuscitovat syrový post-punkový nápřah z chytlavě tanečních pozic. U zrodu této scény, která posluchači zprostředkovává jak zahlcující pocit přímočaré energie tak i dotek dráždivé avantgardy, stálo (vedle výstředních trance-saxofonových halekačů The Rapture nebo přitažlivě dravých Yeah Yeah Yeahs) také trio Liars. Jejich dance-punkový debut They Threw Us All in a Trench and Stuck a Monument on Top z roku 2002 byl pro svou invenci malým zjevením a zároveň poslední nahrávkou této kapely, kterou bylo možno celkem bez výčitek přelepit cedulí s čitelnou žánrovou příslušností. Stylově neobvyklou cestu čarodějových učňů Liars na vrchol vám přiblíží profil Aleše Stuchlého.
Liars - SisterworldFoto: Press kit
„Liars jsou otrávení povrchností společnosti, ve které se osobnostní krize vykupují bezhlavou konzumací nebo tancem v rytmu libovolného muzaku. Sisterworld reaguje agresivními zvukovými erupcemi v nestřeženém okamžiku, tedy tak, jak jsme u Liars už dlouho zvyklí. Dokáže ale nabídnout i chlácholivou tvář. Utěšení ovšem probíhá s nervně cukajícím víčkem a trpkým úsměvem na tváři. Syrovost kytar, elektronických hluků i perkusí ještě více vyniká ve společnosti občasných smyčcových aranží. Sisterworld neposouvá hranice moderní hudby, jako kdysi album Drum´s Not Dead, ale zřetelněji vytyčuje území, které už kapele delší dobu patří,“ empaticky popisuje novou desku Liars první recenzent, hudební dramaturg Tomáš Turek.
LiarsFoto: Press kit
„Každopádně je Sisterworld na poměry téhle kapely vpodstatě hodně klidná deska. To ale vůbec neznamená, že není znepokojivá, což pro mě vždy velmi určující prvek jejich nahrávek. Liars jsou opět více rozprostřeni do protoru, molekuly jejich hudby se jakoby vznášejí a vytvářejí až téměř psychedelické plochy. Občas se po vás sice ještě oženou nějakou pasáží, která vám nabourá do hlavy, ale pokaždé je náraz v podstatě ihned ztlumen a zachycen sítí zvuků, které jsou k posluchači v kontextu téhle kapely vlastně přívětivé.“ Tvrdí o znepokojivé novince brooklynských „Lhářů“ v druhé recenzi moderátor pořadu Out of Step Banán.
