Deska týdne: Tinariwen

31. srpen 2011

Veličiny pouštního blues z Mali se spojily pro některé skladby svého pátého alba se členy Tv On The Radio, s Nelsem Clinem z Wilco nebo Dirty Dozen Brass Bandem. Nové album Tassili naváže na dva roky starou sbírku Imidiwan, kterou britský časopis Uncut neváhal označit za nejlepší počin roku 2009. S Tassili se Tinariwen oficiálně vytasí 30. srpna na značce Anti-, a my těmto v mnoha ohledech revolučním Tuaregům dáváme bez většího váhání Desku týdne Radia Wave.

Tinariwen – kapela tvořená příslušníky kočovného národa Tuaregů ze saharské oblasti severního Mali – existuje už dvaatřicet let, ovšem trvalo dlouhá desetiletí, než se věhlas souboru rozšířil za hranice jeho pouštní vlasti. Samotné slovo Tinariwen se přímo váže ke vzniku téhle nekonvenční formace: v tuaregském nářečí to znamená „pusté místo“, což dobře odráží fakt, že skupina byla založena v pouštním vojenském táboře (v něm se muži z kmene Tuaregů cvičili na odboj proti centrální vládě republiky Mali). Profil této pozoruhodné subsaharské skupiny připravil Aleš Stuchlý.

„Električtí Tuaregové Tinariwen se na své nové desce Tassili vrátili ke kořenům a zahodili elektrické kytary. Nebojte se. Jejich hudba ze své uhrančivé pouštní nálady nic neztratila. Tinariwen totiž jako by byli o krok napřed. Žádné wah wah pedály a distorované elektriky. Akustické nástroje a hosté. Za nejpřekvapivější a nejlepší počin považuji skladbu Ya Messinagh, ve které se Tinariwen spojí s The Dirty Dozen Brass Band z New Orleans. Dechové nástroje se do pouštního blues Tinariwen nesmírně hodí,“ říká o novince Tinariwen v ukázce z první recenze moderátor pořadu World Music Box Petr Koláček.

02418938.jpeg

Druhý hodnotitel, hudební publicista Michal Pařízek, dodává: Tinariwen během let dospěli, prvotní hypnotické mantry plné suše práskajících riffů se časem zakulatily až do poměrně klasické písničkové formy. Letošní album je víc než kdy jindy kouzelně proaranžované a dokonale vyprodukované. Nezvykle akustické pojetí alba to zdůrazňuje a právě díky těmto jemnějším aranžím ještě víc vyniká na povrch obrovská odvaha a talent skupiny. Tassili je postavené hlavně na hypnotickém hlasu Ibrahima Ag Alhabiba. Jeho baryton je pevnou markou zvuku kapely, stejně jako sborové repetice, kterých je zde využíváno ještě mnohem více než v minulosti. Úsporně použité perkuse, v mnoha písních v podstatě zredukované na pouhý rytmický tleskot, dobarvují dojemnou souhru hned několika kytar. Tinariwen udělali z pouštního blues pop music, aniž by se čemukoliv zpronevěřili. Album Tassili je totálně věrné svým kořenům a přitom stojí pevně v jednadvacátém století.“ Poslechněte si celou recenzi!

autor: Radio Wave
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.