Deska týdne: Alog

AlogFoto: Kristin Taarnesvik

Ta nejsilnější alba někdy přicházejí k publiku až v momentech, kdy se všeobecná pozornost stáčí jiným směrem. V čase manického sestavování žebříčků, nepřetržitého bilancování a porovnávání neporovnatelného se tak nikoli náhodou objevila deska, která momentálně není skloňována ve všech vlivných hudebních periodicích světa, a přesto nese zřetelné rysy geniality.

Dvojice Alog, kterou tvoří Esper Sommer Eide (známý také ze svého sólového projektu Phonophani) a Dag-Are Haugan, je už více než deset let nedílnou součástí vůdčího norského labelu Rune Grammofon, za nímž stojí zakladatel kultovní norské synthpopové kapely Fra Lippo Lippi Rune Kristofferson. Vydavatelství, zaměřené především na improvizační hudbu, experimentální jazz nebo noise, umožnilo kapele Alog v roce 1999 vydat debutové album Red Shift Swing a odstartovat tak kariéru, která je na začátku roku 2012 orámována sedmičkou desek.
Poslechněte si celý profil od Jiřího Špičáka 

Alog – UnemployedFoto:  Rune Grammofon

Přestože autorský rukopis a kvality jejich starších alb zůstávají na aktuální kolekci s lehce angažovaným titulem Unemployed zachovány, přináší novinka několik vítaných změn. Zatímco předchozí nahrávky charakterizovala mj. producentská kontrola a úzkostlivý dohled nad každým detailem, nová deska neokázale staví do popředí samotný proces tvorby. Alog, kteří tentokrát nahrávali sami sebe coby pouliční muzikanty v ulicích San Franciska, dočasně se zavřeli v kostele v Bergenu a neváhali pro zvuky a specifické akustické podmínky sestoupit i do hornického městečka Bjørnevatn – tu proti perfekci stavějí spontaneitu, vedle precizně vysochaných tvarů neváhají vystavit na odiv hrubě tesané zvukové skeče. A světe, div se: funguje to znamenitě. Fragmentární struktury drží pohromadě jak bezmála posvátná atmosféra, tak i šťastné prolnutí digitálního a analogového světa.
Poslechněte si celou recenzi od Aleše Stuchlého 

Alog se s dalším albem vyrovnali přirozeně a vlastně inspirativně. Je to něco jako cestovní deník – hraje se tu na raritní varhany potkané po cestě, jsou tu studiové snímky i zachycené momenty z rozmezí tří let. Některé fragmenty nemají navzájem moc společného, a tak je album spíš plné momentů a motivů, které rychle zaujmou ucho, než že by Unemployed fungovalo jako celek. Několik delších ploch je tu významně neseno beaty, recenzenti tu nabízejí souvislost s Aphexem Twinem nebo Mobym. Právě rytmická adrenalinová vějička dělá z novinky nejpřístupnější album, jaké kdy Alog natočili. Posluchačům se tu nabízejí podivnosti až v kabaretní rozmanitosti, viz třeba angažmá nizozemského fónického básníka a performera, veterána experimentální scény Jaapa Blonka.
Poslechněte si celou recenzi od Pavla Klusáka