Deska týdne: Alt-J jsou další obětí prokletí jménem Mercury Prize
Britskou hudební scénou obchází strašidlo. Strašidlo ceny Mercury Prize. Kdo ocenění kritiků dostane, ten má po kariéře. Jen si vzpomeňte na jména jako Roni Size, Speech Debelle, Talvin Singh, Badly Drawn Boy nebo Ms. Dynamite, kteří po triumfu v Mercury už nikdy nevydali desku, která by se byť jen vzdáleně přiblížila té předchozí, za kterou dostali cenu. Prokletí jménem Mercury zdá se pořád funguje a jeho nejnovější obětí jsou předloňští vítězové Alt-J. Jejich druhé album This Is All Yours je totiž jen stínem oceněného debutu An Awesome Wave.
Prvotním symptomem prokletí je křeč – kapela oceněná za originalitu zkouší najít nějakou novou cestu, ale ať se vydají kamkoliv, vždy z toho vzejde něco úplně předvídatelného. U Alt-J to vidíte, kam se podíváte. V Left Hand Free se vrací k blues a najednou zní jako lacinější verze The Black Keys, za Every Other Freckle by mohli rovnou inkasovat tantiémy Beta Band a balada Warm Foothills by zase mohla být připsána Mumford & Sons. A vůbec, jaké větší klišé může britská kapela udělat než opěvovat pastorální krásy britského venkova, jako to Alt-J dělají v Garden of England a Choice Kingdom. Vlastně moment, ještě by mohli natočit písničky o své cestě do Japonska, na This Is All Yours skutečně najdete kvarteto skladeb spojených s výletem do historického města Nara.
A přitom první singl z alba nazvaný Hunger of the Pine naznačoval, že kapela ví, kam dál. Psychedelický trip hop se samplem (či sloganem) Miley Cyrus má tah na bránu i chytlavost, kterou ale na zbytku desky Alt-J vyměnili za rozplizlé experimenty bez jasného cíle. Neobviňujte mě z povrchnosti, ale úvodních bezmála devět minut s dvojicí atmosférických úvodů je možná nejabsurdnější začátek desky, jaký jsem kdy slyšel.
Alt-J se nijak nestydí za to, že jsou pokračovatelé tradice britského art rocku v linii Davida Bowieho až k Radiohead, po hravém debutu se ale na This Is All Yours berou až moc vážně. Ne snad, že by úplně ztratili všechno svoje kouzlo, ale ke skvělým skladbám jako Bloodflood Pt. II či Nara se musíte prokousat všemožným balastem uměleckým experimentů i nepovedených restartů. Když si tak Alt-J zapisuji na seznam kapel, které cena Mercury zadusila, říkám si, že by ji na ostrovech možná měli přestat předávat.
Přečtěte si i recenzi Jiřího Špičáka: „Alt-J opravdu místy působí až moc chytrolínsky a je velmi snadné je legitimně odsoudit, ať už pro jejich přílišnou uhlazenost, nebo pro absenci intenzivnějších emocí. Skupina ale vlastně jenom pokračuje v naplňování mýtu o kapele, která posluchače rozděluje – říká se to dnes o každé druhé formaci. Alt-J ale posluchači opravdu buď milují, nebo nenávidí. Největší výhrou by tak pro ně nakonec bylo, kdyby se po vydání alba nemluvilo o samotné desce, ale spíš o tom, jakými způsoby ji člověk může poslouchat a jak může její výslednou podobu sám ovlivnit.“
Alt-J – This Is All Yours (Infectious, 2014)Hodnocení: 55 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
