Deska týdne: Animální Perfume Genius skrývá vztek za balady
Perfume Genius v rozhovorech ke třetí desce Too Bright často mluví o tom, jak je album tísnivé, agresivní a potemnělé, při poslechu prvních několika písní ale musí člověk nad tímhle prohlášením kroutit hlavou. Nahrávka je sice od počátku melancholická, balady s výraznými klavírními akordy a rozvážným zpěvem v sobě ale mají určité smíření. Teprve když se album začne lámat do své druhé poloviny, uvědomí si posluchač, že neinvazivní písničkářství funguje u Perfume Geniuse jako svého druhu ochranné zabarvení. Začátek, který evokuje třeba projev Antonyho Hegartyho v počátcích kapely Antony & The Johnsons, představuje jenom pozvolný úvod do drásavě experimentálního prostředku desky.
Teprve u klíčové skladby My Body je jasné, jakou roli hrál při přípravě desky Adrian Utley z Portishead – zvuku klavíru se najednou dostane výrazného zkreslení a vokál Perfume Geniuse začíná stoupat až k emocionálním hranicím. V téhle skladbě se zároveň projevuje základní téma desky, kterým je snaha opustit fyzické tělo se všemi jeho omezeními a stát se nehmotnou duší, která volně poletuje mimo prostor a čas. Perfume Genius v mládí trpěl rozličnými chorobami, které mu znemožňovaly normální život, a právě proto kult těla neuznává – jediné vysvobození vidí v úplném odpoutání se od tělesné schránky.
Společně se základní příběhovou linkou navíc postupem času proplouvá na povrch druhý velký motiv – Perfume Genius totiž tematizuje svoji homosexualitu a zdůrazňuje, že ačkoliv se přístup společnosti k LGBT komunitě postupně mění, homosexuálové nebo transsexuálové se stále netěší těm výhodám, které „normální“ lidé považují za automatické. Druhý vrchol desky, skladba I’m A Mother, připomíná letošní skvělou píseň Owena Palletta I Am Not Afraid, ve které se kanadský písničkář a houslista smiřuje s tím, že kvůli své orientaci nikdy nebude mít děti. Perfume Genius tenhle motiv popisuje pomocí silného obrazu vlastní matky, která pro svoje vnuky už dávno plete oblečení a nechce se vyrovnat s tím, že nikdy žádné mít nebude.
Kde ale Pallett nasazuje nostalgický tón a nebeské melodie, vytahuje Perfume Geniuse ze svého repertoáru bezmála animální řev podpořený tribálními rytmy. Ve skladbě Grid se tak projevem přibližuje třeba avantgardnímu titánovi Scottovi Walkerovi nebo australskému vypravěči Kirinovi J Callinanovi. Tyhle okamžiky, kdy jde Perfume Genius až na dřeň, jsou sice vyváženy další sérií melodických balad, poselství desky je ale jasně dešifrovatelné: Too Bright je paradoxně nejtemnější album Perfume Geniuse a ačkoliv by bylo přehnané redukovat jej na osobní výpověď homosexuálního muzikanta, tenhle tón převládá. Too Bright zkrátka hlasitě mluví o tom, že vztah většinové společnosti k lidem s menšinovou orientací ještě zdaleka není uzdravený. Promlouvá navíc řečí, která není nesrozumitelná ani mainstreamovým posluchačům: o to cennější ve výsledku album je.
Hodnocení: 80 %
Perfume Genius - Too Bright (Matador 2014)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
