Deska týdne: Arca osvobodil beatového mutanta, který nahlodává hudební paradigma
Loňský debut Xen od venezuelského producenta Arcy znamenal zjevení. Zlomil předsudky o éře retrománie a stavu hauntologie, podle kterých hudba nedokáže existovat v přítomném čase a dochází k nekonečné recyklaci motivů z let minulých. Beatové symfonie neustále mutující, jednou řezavé, podruhé tekoucí, jako by manifestovaly zcela nový způsob přemýšlení o hudbě. Pokud se někdo o Arcovi loni bál mluvit jako o vizionáři, s jeho druhou deskou, příznačně nazvanou Mutant, už nemusí.
„Mutant je o smyslnosti a vznětlivosti jakožto únikových cestách z rigidity,“ svěřil se v tiskovce trochu tajemně Alejandro Ghersi, jak zní Arcovo pravé jméno. Jestliže Xen mělo být introspektivní exkurzí do fikčního světa, který si hudebník vytvořil, aby se vyrovnal se svou vlastní sexuální identitou, Mutant je odvážnější – nabádá vystoupit na světlo. Ostatně název tracku Faggot mluví za vše, Arca se k hanlivému označení gayů hrdě hlásí. Na albu pak rozepisuje sonickou fikci na témata transformace, tenze, polarity, sexuality a mutace.
held https://t.co/8hfOtE9l3T pic.twitter.com/h4fMDYq7ss
— Arca (@arca1000000) November 8, 2015Neuchopitelné beaty a amorfní syntezátorové mozaiky s útržkovitými hlasovými samply, které zpřetrhávají vazby s realitou, se snaží zhmotnit prostřednictvím křiklavých vizuálů výtvarník Jesse Kanda, Arcův dlouholetý spolupracovník. Plastické androgynní postavy, pro něž Kanda hledá inspiraci třeba až u afrických nomádských kmenů a jejich tanečních slavností, jsou zosobněním některých skladeb – proto hrají důležitou roli na celé nahrávce i rytmy s tribálním původem.
Jak hudební publicista a muzikolog Adam Harper poznamenal ve sloupku pro server Fader, u Arcy se dá vysledovat triolový rytmus tresillo, který mutoval v hudbě africké, karibské a latinskoamerické. K té pak odkazují další střípky spojující Arcovu tvorbu s realitou, třeba v tracku Anger, kde se ve smyčce ozývají tradiční pouliční karnevaly. Do beatu je pak Arca schopný zaplést i ječení sirény varující v Chicagu před tornády. Skicovité skladby pak pojí piano, na které se producent učil hrát od útlého věku, a střídání perspektiv – chvílemi jako bychom totiž poslouchali pod vodou. To všechno jsou stavební prvky syntetických molekulárních řetězců, z nichž je stvořený digitální organismus Mutant.
Když se mluví o Arcovi, většinou mají být směrodatnou referencí jeho spolupráce s celebritami jako Kanye West nebo Björk. Tam ale jsou mutující beaty uzavřeny v kontrolovaném prostředí, mnohem živěji se tato nákaza šíří internetem. Stopy vedou až k jihoafrickému labelu NON Records a producentovi Angel-Ho, pro kterého je hudba – stejně jako pro Arcu – vytouženým klíčem k osvobození se z pout společenských konvencí. Dojde tak ke změně současného hudebního paradigmatu, většinou se motajícího v bezvýchodné smyčce? Tuto otázku jsme si pokládali už minulý rok, na odpověď si ale ještě počkáme. Jedno je jisté, Arca sestavil manuál, jehož druhá kapitola v podobě alba Mutant dnes působí stejně nadpřirozeně jako ta první. Musíme se v něm jenom naučit číst.
Hodnocení: 90 %
Arca – Mutant (Mute, 2015), 62 min.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
