Deska týdne: Broken Social Scene na Hug of Thunder hledají způsob, jak přežít v moderní dystopii

Kevin Drew, multiinstrumentalista, zpěvák a lídr indierockového kolektivu Broken Social Scene, před několika měsíci přestal pít alkohol. Chtěl se prý soustředit na hraní a psaní nových písní, důvodů, proč pít, měl Drew ale přeci jen více. V rozhovorech často kritizuje současnou společnost a spirálu, ve které se dnešní civilizace ocitla. Jsme podle něj závislí na technologiích, posedlí narcismem a popularitou, která je brána jako určitý druh umění. Neustálý přísun informací, před nímž není úniku, v nás vyvolává úzkosti, deprese a paradoxně i samotu.

Nová deska jeho skupiny Broken Social Scene, nazvaná Hug of Thunder, má být Drewovou otcovskou snahou zachránit nejen sebe samotného a své nejbližší, ale všechny, kteří jsou ochotní naslouchat. A nechybí u toho žádná z důležitých tváří kapely, která se za bezmála dvě dekády fungování vyvinula ve velkou rodinu s úzkými vazbami na severoamerické indie scéně. Na desce jsou slyšet Leslie Feist, James Shaw a Emily Haines z Metric, Brendan Canning nebo Amy Millan a Evan Cranley ze Stars.

Hug of Thunder představuje hudební esenci všeho, co známe ze čtyř předchozích desek. Úvodní Halfway Home je velkolepým stadionovým singlem, který zní jako dlouhý pětiminutový refrén. Drew tvrdí, že Broken Social Scene nepíší písně, ale pocity, a zde utíkají zpět do časů minulých, které nazývají svým domovem. Hug of Thunder ale rozhodně není mesiášským kázáním o tom, jak jsme se dříve měli lépe. V nedávném rozhovoru pro Spin Drew tvrdí, že bychom neměli žít jen v minulosti, ale zároveň si nesmíme nechat vzít vzpomínky na to, jaká byla.

I přes vokální sólo exhibici Feist v titulní Hug of Thunder nebo výraznou dechovou sekci ve Victim Lover je až Please Take Me With You momentem, který oživí trochu slabší druhou polovinu desky. „Prosím vezmi mě sebou, stmívá se, nikdo nemluví a všichni už jsou v pasti,“ zpívá Drew a hledá někoho, kdo by odlepil prsty od smartphonu a zažil s ním skutečný svět mimo obrazovky, do kterých nás technologie uvěznily. V následující Gonna Get Better sice Broken Social Scene doufají, že „teď už bude jen dobře, protože hůře být nemůže“, v závěrečné Mouth Guards of the Apocalypse ale Drew tvrdí, že „naděje je jen vtipem pro hlupáky“. A tak se rozhodl „zabít všechny své přátele, vytáhnout je z temnoty“ a metaforicky říct, že chceme-li se zachránit, musíme pohřbít naše online já a začít konečně žít.

Broken Social Scene - Hug of Thunder|foto: Arts & Crafts International

Tíha poselství desky je jeho největší devízou a zastíní i to, že Broken Social Scene neprodělali žádný hudební vývoj. Snové kytarové vyhrávky Kevina Drewa a výrazné basové linky Brendana Canninga zní stejně jako na předchozích albech, jsou to tak především texty, které promlouvají k těm, kdo se ztrácí v koloběhu fungování dnešní společnosti. Připomínají, že lékem na naši odcizenost je síla komunity, přátelství, a že i když se čím dál tím více blížíme realizaci dystopických vizí ze sci-fi románů, otevřeme-li oči a svá srdce ostatním, ještě stále máme šanci z naší existence vymáčknout něco pozitivního.

Broken Social Scene – Hug of Thunder
Hodnocení: 75 %