Deska týdne: Cesta s FKA twigs do srdce popu a zase zpátky
Nestává se v populární hudbě příliš často, aby se hned s albovým debutem dostala ještě před rokem takřka neznámá zpěvačka mezi nejskloňovanější jména na pomezí undergroundu i mainstreamu. FKA twigs se to s její dlouhohrající prvotinou LP1 povedlo doslova na 100 %. Její cesta na současné výsluní nezávislé scény však byla v mnoha ohledech velmi specifická.
Svět hitparádového veletoče totiž Britka s jamajskými kořeny dobře znala ještě před počátkem své vlastní tvůrčí kariéry. Tahliah Barnett, jak zní jméno šestadvacetileté multifunkční umělkyně, působila již od 17 let coby tanečnice v klipech pro takové kolosy současné mainstreamové mašinerie, jako jsou Kylie Minogue, Ed Sheeran nebo Jessie J.
Cestu do srdce populární hudby se ale odhodlala podstoupit znovu a tentokrát po svém. Důležité je dodat, že ne zcela sama – a podstatnou část její aktuální adorace nejen v nezávislých kruzích má na svědomí pečlivý výběr producentů. Druhé EP jí kompletně produkoval původem venezuelský tvůrce a jeden z čelných zástupců inovativní beatologie dneška Arca. Ten se v roli producenta objevil i na dlouhohrajícím debutu LP1, společně se Samphou, Clams Casinem nebo Devonté Hynesem aka Blood Orange. Jejich podíl na až nebezpečně návykovém zvuku desky je klíčový.
Klíčová je i kombinace hutných, ale pomalých a lepivých beatů a vysoce posazeného hlasu samotné FKA twigs. Její místy až infantilní projev vytváří spolu se zásvětně tíživou atmosférou celé desky unikátní kontrapunkt, alespoň v rámci současného RnB. Album LP1 působí jako temný monolit, kterým účelově probleskuje světlo právě v podobě zpěvu FKA twigs. Barokní vizuální asociace její hudby podporuje i to, že doslova ke každému tracku existuje i klip, často jen statický a skoro vždy s bývalou tanečnicí v ohnisku zájmu.
FKA twigs může svým balancováním mezi undergroundem a mainstreamem i hlasovým zabarvením leckomu připomínat Grimes a bezesporu patří do stejné linie nadžánrových umělkyň v populární hudbě, která jde vystopovat minimálně až k Björk. Pokud bych ji však v současném ekosystému pop music měl k někomu přirovnat, byla by to rozhodně Kelela. Stejně jako FKA twigs totiž svou ne vždy úplně originální výpověď servíruje na absolutně aktuálním hudebním podloží. Díky ní i Kelele se dříve neprávem odvrácená strana beatových experimentů dostává do středu zájmu sterilní hitparádové obce – tedy tam, kam by v roce 2014 už dávno měla patřit.
Hodnocení: 80 %
FKA twigs – LP1 (Young Turks, 2014)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka