Deska týdne: Coxova nehoda „pomohla“ Deerhunter promluvit srozumitelným jazykem

13. říjen 2015

Deska týdne

Atlantští Deerhunter se během minulé dekády etablovali jako jedno z nejvýraznějších jmen zámořské indierockové scény. Ani parta kolem Bradforda Coxe ale není neomylná a její temná chvíle přišla před dvěma lety s albem Monomania, sedmá deska Fading Frontier ale ukazuje, že jsou Deerhunter zpátky v sedle.

Turn It Up Faggot, deset let starý psychedelický debut Deerhunter, byl jedním velkým vírem, který držel pohromadě entuziasmus a v němž jedna halucinace (čti skladba) bez hranic pozvolna přecházela do druhé. Ostré změny temp a rytmů kapela uskutečňovala spíš uvnitř jednotlivých tracků. Mladistvá energie ale měla i svou stinnou stránku, Deerhunter by zpětně rozhodně prospělo, kdyby s nahráním debutu ještě nějaký čas počkali, což ostatně potvrdil i frontman Bradford Cox v srpnovém rozhovoru pro Pitchfork: „Nesnáším to album, byli jsme mladá kapela, která chtěla zoufale něco vydat.“

Svůj svébytný zvuk ale Deerhunter vybrousili až o tři roky později na deskách Microcastle a Halcyon Digest. Halucinace začaly krystalizovat v silné indierockové písničkářství. Slibné období zrání ale u Deerhunter přerušilo kvazi garážové, pubertálně emocionální album Monomania, které nebylo ničím jiným než nepovedenou realizací přístupu „všechno, co jsme se kdy naučili, obrátíme naruby“.

Novince Fading Frontier chybí něco, co se v menší nebo větší míře objevovalo na každé předchozí desce Deerhunter – kompozice rozsekané psychedelickými kudrlinkami. Cox v médiích vysvětlil, že svůj podíl na vykročení k novému zvuku měla i loňská nehoda. Frontman Deerhunter byl v prosinci sražen autem a během doby, kterou strávil na lůžku, měl čas si přerovnat vlastní hodnoty. „Chci jistotu, klid a ticho, abych se mohl zaobírat svými záležitostmi. Hodně se toho změnilo. Od té doby, co jsem si pořídil psa, jsem se necítil osamocený,“ prozradil také Pitchforku. Jeho slova se v mnohém odráží v nezvykle civilním soundu, který ze všeho nejlépe reprezentují skladby Leather and Wood nebo Carrion. Dosud žádný singl Deerhunter navíc nebyl tak upřímnou radostí z možnosti být naživu jako Breaker.

Deerhunter – Fading Frontier |foto: 4AD

Fading Frontier je navzdory svému názvu velmi dobře čitelnou deskou a jen těžko si lze představit, že budou Deerhunter v budoucnu ještě víc přístupní. Coxova nehoda navzdory své vážnosti pomohla atlantské čtveřici promluvit novým, univerzálně srozumitelným jazykem.

Hodnocení: 75 %
Deerhunter – Fading Frontier (4AD, 2015)