Deska týdne: Crippled Black Phoenix

Lídrem eklektického britského spolku Crippled Black Phoenix je Justin Greaves, původně bubeník doommetalových Iron Monkey a Electric Wizard a hvězdné smečky Teeth Of Lions Rule The Divine (kde kříží paprsky se členy Sunn o))) a Cathedral). Když vzal v roce 2004 Greaves místo paliček do rukou kytaru a začal nahrávat jednoduché nápady, které mu prý v hlavě strašily už roky, dostalo se mu podpory a spolupráce od Dominica Aitchisona, basisty skotských Mogwai. Jejich snažení pak položilo základy k budoucímu repertoáru Crippled Black Phoenix.
Profil proměnlivé smečky Crippled Black Phoenix připravil Robert Candra.

„Předem je třeba říct jedno – (Mankind) The Crafty Ape je dvojalbum. I takhle dlouhá stopáž by se ale dala odehrát se ctí, ovšem pouze v případě, kdy by byla deska napěchovaná nápady a držela by pohromadě. Nekonzistence je ale věc, kterou album neuvěřitelně trpí. Poměrně energické (i když samozřejmě neobjevné) laviny kytarových riffů střídají pomalé klišovité vybrnkávačky, instrumentální skladby jsou vždy v ten nejnevhodnější moment vystřídané zpívanými písněmi, a když už se zdá, že se kapela naladila na konkrétní atmosférickou vlnu, prakticky vzápětí z ní padá. Kapela jako celek trpí klasickým syndromem superskupin – zní totiž, jako kdyby se každý člen pokoušel vnést do společného projektu svoji osobní zamilovanou hudbu,“ tvrdí o tomhle pokusu o monument Crippled Black Phoenix redaktor Jiří Špičák. Poslechněte si celou recenzi!

Crippled Black Phoenix – (Mankind) The Crafty Ape |foto: Cool Green Recordings

Druhý hodnotitel, hudební Pavel Zelinka, je o něco smířlivější: „Už v prostém výčtu hudebních částí alba se zrcadlí hned několik žánrových úkroků. Ty sami o sobě by nemuseli být problémem, kdyby, a teď znovu důrazně zopakuji, Crippled Black Phoenix nenásledovali tak slepě rockově progresivní rukopis Pink Floyd. Z tohoto důvodu je kapela především první částí kolekce postavena do revivalové role, která jí vůbec nesluší. Na lepší časy se začne blýskat v druhé třetině, kdy především dechy nabuzená Born In A Hurricane je jasným vrcholem prvního kotouče. U druhé desky vyznívá příznivě druhá polovina stopáže. A to přesně ve fázi, kdy se kapela odhodlá nasadit naostro do melancholického postrockova. Najednou zní přirozeně, spadne z ní potřeba okolnímu světu dokazovat, že Crippled Black Phoenix jsou něco víc než obyčejná kapela.“ Poslechněte si celou recenzi!

Svůj názor si ostatně na Crippled Black Phoenix můžete udělat 28. března v pražské Sedmičce.