Deska týdne: Dinosaur Jr. na novince ukazují, jak důstojně stárnout

18. srpen 2016

Deska týdne

Psát o americké kultovce Dinosaur Jr. je pro hudebního publicistu a zároveň dlouholetého fanouška nelehký úkol. Na jednu stranu byste měli chtít, aby se kapela neustále vyvíjela, nacházela nové postupy a příběhy v písničkách. Na druhou podvědomě toužíte po tom, aby zůstala pořád stejná – taková, jakou jste si ji zamilovali. Dinosaur Jr. se právě tohle daří, aniž by působili trapně nebo dělali nesmyslné přešlapy. Dalším důkazem je jedenáctá studiovka Give a Glimpse of What Yer Not.

V 80. letech spolu založili kapelu, která naučila americkou nezávislou scénu, že silácký hardcore-punk a melodie nejsou v rozporu. Vrátili do hry mezi uřvanými hardcoreovými sypačkami kytarová sóla, připomínající těžkopádný sedmdesátkový rock i jakousi strnulost hudebního průmyslu, proti němuž se tehdejší indie rock vymezoval. Patnáct let se spolu kvůli nekonečným hádkám nebavili a každý šel svou cestou. Prošedivělý introvert J Mascis a zarostlý Lou Barlow s černými kadeřavými vlasy jsou dvojice, jakých je rocková mytologie plná – od Beatles a Rolling Stones po Blur, i když jim jsou bližší současníci Black Flag nebo Hüsker Dü, s nimiž se potkávali na koncertech. Oba dva společně s bubeníkem Murphem posledních deset let pracují na tom, aby jejich vztah, říkejme mu spíš jménem kapely Dinosaur Jr., fungoval.

Přečtěte si i recenzi Jakuba Šponera: „Vztahy uvnitř Dinosaur Jr. občas připomínají dobu ledovou, která zapříčinila zánik jejich zvířecích jmenovců. I přesto ale pionýři lo-fi alternativního rocku pokračují ve třetí etapě své existence s železnou jistotou a bez náznaku katastrofy na obzoru.“

Do hudby postavené na hlučných kytarách dostávají cvičený cit pro dojemné písničky, jak je známe taky ze sólovek obou zmíněných. Na posledních nahrávkách se oba dva autorské rukopisy – skřípavá kytarová sóla a unikátní hra na basu – střetávají, což je jenom dobře. Nejcitelněji na té poslední. J Mascis už nevystupuje jako vůdčí osobnost, ale dává mnohem víc prostoru Barlowovi – někdy si tak můžete připadat, že jako u skladby Left/Right z novinky posloucháte jeho kapelu Sebadoh, které se věnoval po rozchodu s Dinosaur Jr. ke konci osmdesátek naplno. Na desce Give a Glimpse of What Yer Not znovu najdeme taky nespočet chytlavých introvertních hitovek jako úvodní Goin Down nebo Tiny, které vznikaly z bolesti, pochybování a prázdnoty po někom blízkém, ale Dinosaur Jr. tyto pocity přeměnili s jedinečnou lehkostí v čirou radost.

Někdy vám přijde, že si pouštíte předchozí desku I Bet on Sky nebo třeba Beyond z roku 2007, na které po téměř dvaceti letech Barlow a Mascis spojili síly. Co je ale důležitější, nahrávka je zprávou, že první indierockoví hrdinové, jak o Dinosaur Jr. píše hudební publicista Michael Azzerad v knize Our Band Could Be Your Life, jsou tu pořád s námi. Byli to oni, kdo vytvořili protipól k rockistickým manýrám a upocenému siláctví. Trojice zůstává přirozená i na své jedenácté studiovce Give a Glimpse of What Yer Not. To je dobrá zprava pro kritika i fanouška.