Deska týdne: Emika

EmikaFoto: Ninja Tune

Po čtyřech úspěšných singlech Drop The Other, Double Edge, Count Backwards a Pretend dospěla zpěvačka a producentka Ema Jolly alias Emika k regulérnímu debutovému albu, které nese pouze její jméno. Vyšlo 3. října na renomované londýnské značce Ninja Tune. V Berlíně usazená dubstepová zpěvačka a producentka s anglickými a českými kořeny, oblíbenkyně zástupů od Mary-Anne Hobbs až po Thoma Yorka, má zkrátka dobře našlápnuto.

Hudebnice s českými kořeny vyrůstala v Bristolu, kde nasávala klubovou atmosféru plnou drum'n'bassu a aktivně se účastnila tamních parties. Zároveň ale studovala i klasické piano a kompozici. Na svůj první laptop a hudební programy si našetřila v době, kdy brigádničila jako servírka. Svoji hudební odyseu načatou na ostrovech poté usměrnila do Berlína, kde se znovu velmi živelně zapojovala do tamější klubové scény. Podle jejích vlastních slov jí nejvíc učaroval klub Berghain: „V Berghainu bylo všechno temné a intenzivní." Silný inspirační zdroj. Právě v Berlíně začala experimentovat se zvukem, nahrávala field recordings a tvořila si z nich vlastní bohatou knihovnu samplů, kterou pak dávala k dispozici berlínským DJům.
 Kam směřovala Emika pak, to vám poví profil od Jiřího Špičáka. 

Emika – EmikaFoto: Ninja Tune

„Vycházející hvězda staronového labelu Ninja Tune, „dubstepová zpěvačka“ pro postdubstepovou generaci a především jako žena v čistě mužské oblasti vám bude připadat trochu jako růže v trní bez trní. Emika je však trnitá až až, jak při poslechu takřka okamžitě ucítíte na vlastní kůži. Její eponymní debut reflektuje poučenost klasickým skladatelstvím, přízemně tepající rytmus techna i skoro až meditativní sub-bassový přetlak. A především zcela profesionální práci se zvukem. Živelnou sílu a nekompromisní drive, který v hudbě Emiky vězí, ale poznáte i v obyčejných sluchátkách. Její temné kompozice jsou navíc okořeněné i jejím hlasem, který zde má onu zvláštní ambivalentní schopnost dodávat syrovým zvukovým stěnám místy křehkost a jindy je ještě více utvrzovat v hutnou a skvěle vypointovanou sonickou nálož. Album jako celek potvrdilo nadstandardní kvalitu singlů a představuje pro mě dalšího horkého kandidáta na prvotinu roku,“ tvrdí entuziasticky první hodnotitel redaktor Jan Bárta. Poslechněte si celou recenzi!  

EmikaFoto: Ninja Tune

Moderátor pořadu WavetroniQ Jarda Petřík přitakává: „Změny rytmiky, rychlé střídání motivů, které se nestihnou ani pořádně projevit a už mizí v nenávratnu, chytré střídání skladeb, kde je vokál hlavním tahounem a kde se naopak decentně ozývá v pozadí, zasypán subbasovými beaty, nebo dokonce zcela absentuje, vás nenechají upadnout do poslechové letargie, takže nutno přiznat, že premisu „nenudit“ se Emice během padesáti minut daří dodržovat více než úspěšně. Že se jedná o poněkud pochmurnou zábavu, je už věc druhá. Celé album totiž není zrovna veselicí nad krásou světa a radostí z kvetoucích tulipánů. A já říkám: jen houšť a větší kapky.“ Poslechněte si celou recenzi!