Deska týdne: Floex

28. září 2011

Už je to neuvěřitelných deset let, co Tomáš Dvořák alias Floex vydal svůj debut Pocustone, který jej posunul mezi elitu evropského downtempa. Od té doby Floex nahrál hudbu k několika počítačovým hrám, přispěl na rozličné kompilace a zvítězil v anketě Anděl 2001. Regulérní dlouhohrající novinku ovšem připravil pro své fanoušky až nyní. Opus, který nese název Zorya, se na Radiu Wave po čase stává další domácí Deskou týdne.

Hudebník a výtvarník Tomáš Dvořák, známý jako Floex, je v tuzemských uměleckých kruzích vzácným zjevením. Skromný sympaťák se v roce 2001 – po několika demonahrávkách a účastech na kompilacích – uvedl mimořádně kvalitním debutem Pocustone u Quazi Delict Records. Na tomto pozoruhodném albu, které vznikalo tři roky, představil propracovanou fúzi elektronických zvuků a akustických nástrojů (sám od dětství hraje na klarinet), rozkročenou mezi IDM, moderním jazzem a soudobou vážnou hudbou.
Kam směřoval Floex dál, to se dozvíte v profilu od Roberta Candry.

„Tomáš Dvořák vždycky vynikal v umění nenásilně a organicky propojovat klasické nástroje s IDM elektronikou a i na novém albu dokazuje, že ze svého citu pro aranže a budování atmosféry neztratil v průběhu dekády vůbec nic. Skladby Casanova či Veronika's Dream jsou perfektním příkladem skvěle zvládnuté práce s gradující rytmikou a ambientněji pojaté instrumentálky Blow Up, Perlin Noise a především závěrečná Zorya Polunochnaya, vám zase dobře poslouží jako soundtrack pro lucidní snění. Vydání alba Zorya předcházelo několikeré odkládání především z důvodu Floexova přílišného perfekcionalismu. Výsledkem je sice na jednu stranu do posledního detailu propracovaná deska, ale na druhou album, kterému může být vytýkáno nedostatečné emocionální vyznění. Každopádně Zorya už před svým vydáním, v průběhu uveřejňování jednotlivých skladeb na Floexově soundcloudu, sklízela nadšené ovace z celého světa. Po několikanásobném poslechu Floexovy druhé řadovky mi nezbývá než konstatovat, že zcela zaslouženě,“ říká první recenzent, moderátor pořadu WavetroniQ, Jarda Petřík. Poslechněte si celou recenzi!

02441344.png

POSLECHNĚTE SI TAKÉ: Rozhovor s Tomášem Dvořákem aka Floexem z Odpolední session

Druhý hodnotitel, redaktor Jan Bárta, je o poznání zdrženlivější: „Stále jde o hudbu na úrovni – Floex je kompozičně zdatný, šikovně aranžuje ve skladbách nástroje i hostující muzikanty a smysl pro gradaci si dokáže s grácií udržet i tam, kde šetří s beatovým podkladem. Se skoro až akademickou úrovní hudby se zde ovšem místy vkrádá na mysl i další slovo spojené s tímto hodnotícím adjektivem – tedy nuda. Floexovo éterické zvukové putování mi zní pořád stejně. Třeba taková skladba Petr Parléř prý pochází už z roku 2004 – zásadnější posun mezi ní a zbytkem skladeb ale nezaznamenáte. Jde sice o hudbu minimálně po technické stránce věci brilantní – Floex zní už dlouho precizně bez ohledu na datum. Jeho sonické status quo tak může být vlastně i lehce uklidňující – ve smyslu, že nenabízí nic jiného, než na co jsme si za ta léta už zvykli.Nechci znít jako škarohlíd, a nechci ani říci, že se mi deska se jménem půlnoční hvězdy nelíbila. Spíše mi jen tak proplula mezi ušima a přes to, že jde o ryze atmosférickou hudbu skoro epických rozměrů, žádný výjimečný dojem ve mně nezanechala.“ Poslechněte si celou recenzi!

02411896.jpeg
autor: Radio Wave
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.