Deska týdne: Frankie Cosmos skládá nenápadné momentky ze života ve velkoměstě
Vesmír dvaadvacetileté Frankie Cosmos z New Yorku se může zdát na první pohled malý. Rozpíná se od zapadlých večerek, které fungují jako záchytné stanice při romantické plavbě městem, přes křiklavou čtvrť Chinatown a zastávky nadzemky až k Manhattanskému mostu, pod nímž jsou procházky nejkrásnější. Stydlivé lo-fi písničkářce se podařilo na druhém dlouhohrajícím albu Next Thing zachytit lyrické snapshoty ze života ve velkoměstě.
„Občas brečím, zatímco nás dělí nástupiště metra, protože vím, že nikdy nebudu znát všechny ty odpovědi,“ zpívá Frankie Cosmos, vlastním jménem Greta Kline, v zamilované baladě On the Lips o neustálém loučení. Při poslechu její aktuální desky s ní budeme jezdit metrem s hlavou nalepenou na skle a přemýšlet o láskách, těch ztracených i těch, kterými máme teprve zahořet. Přesně tak, jak to dělá ona sama, když si na desce Next Thing posteskne, že nejlepším soundtrackem k takovým toulkám je intimní disko polozapomenutého skladatele Arthura Russella. Budeme se s ní procházet po oblíbených ostrůvcích klidu uprostřed hlučného velkoměsta, po místech, kam se sami rádi zašíváme a jaká si každý z nás ochraňuje. Proto nám bude znít deska povědomě.
Frankie Cosmos nesměle zpívá za doprovodu někdy nenápadné a jindy svižnější kytary, bicích a decentních syntezátorových linek o zdánlivých banalitách. Na těch je ale každodenní život postavený. Podobně jako indierocková kapela Parquet Courts z New Yorku, která s písničkářkou sdílí zázemí na nezávislé kazetové scéně, dokáže obdivovat panáčky z obalů pizzy válející se v odpadkových koších a oblíbenou čínskou restauraci. Nebo jako australská písničkářka Courtney Barnett skládá songy o převalování se v posteli – nutno dodat, že Frankie Cosmos toho s ní má hudebně společného mnohem víc. Newyorská zpěvačka zas sní v pop-punkové skladbě If I Had a Dog o tom, jaké by to bylo, kdyby měla psa. „Fotila bych si ho každý den,“ vyznává se a má tím na mysli instagramovou celebritu z účtu Marnie the Dog, se kterou si pořídil selfie i takový Ezra Koenig z Vampire Weekend.
Její popové miniatury málokdy výrazně překročí dvě minuty. Není to žádná změna od předchozí nahrávky Zentropy, výrazný posun se nekoná ani zvukově – to ale vůbec nevadí. Lehkost, s jakou se deska Next Thing poslouchá, je vítaným oddechem v době, kdy všichni hudebníci cítí potřebu vyjadřovat se k dnešním otřesům ve společnosti. Frankie Cosmos natočila album, které vám na všechny problémy, co by snad měly otřást vaším soukromým vesmírem uvnitř města, dá zapomenout. Zavede vás na známá místa, kde vám bude dobře.
Přečtěte si i recenzi Daniely Kadlečkové: „Greta je také ve svých textech nerada příliš konkrétní. Záměrně toho neříká moc, aby posluchačům nevzala možnost si příběh domyslet. Její maskou je jednoduchost, do zdánlivě banálních sdělení zachycujících obyčejné zážitky každodenního života schovává metafory o rozpadu vztahů nebo si klade existenciální otázky, které řeší dnešní dvacátníci. Texty na Next Thing jsou plné sebeironie a situačního humoru, který má vylepšit mnohdy hořkou realitu.“
Hodnocení: 75 %Frankie Cosmos – Next Thing (Bayonet Records, 2016, 28 min.)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
